Umělý trávník? Jen alibi pro trápení Sparty. Těžko hledá pohodu
Aby bylo jasno, fotbal patří na přírodní trávník. Honit se za míčem na umělohmotném koberci je nesmysl, tím spíš v zápase evropského poháru. Ať je sebevíc moderní. Jenže tenhle povrch Spartu o úspěch ve Zwolle nepřipravil. I když si to část fanoušků myslí.
Umělý trávník jen zakryl to, co by se pravděpodobně ukázalo i na tom přírodním – Sparta rozhodně není v pohodě, trápí se a po vyřazení z předkola Ligy mistrů jen stěží hledá motivaci.
Dobře si to musí uvědomovat i kouč Vítězslav Lavička. Muž, který před časem v Austrálii překonal vlastní strach a kvůli namotivování týmu vylezl na most Harbour Bridge v Sydney, teď neví kudy kam. Vyhnat zklamání z hlav hráčů neumí, a tak na lavičce trpí s nimi.
Protože kdyby sparťané v pohodě byli, nezastavil by je ani netradiční povrch. Ano, pro domácí to byla nefér výhoda, jenže Letenským komplikovalo situaci spíš právě tohle vědomí, nikoliv povrch samotný. Tak dlouho totiž o něm před zápasem mluvili, až si sami vsugerovali, že to nepůjde.
Vyrovnávací trefa je důkazem o opaku. Kdyby byl trávník tak velký problém, „nevyrobí“ pro Krejčího gól nádhernou individuální akcí právě Kamil Vacek, který byl na hřišti sotva šest minut. Jinými slovy byl na trávník zvyklý ze všech hráčů nejméně.
Sparta musí příčiny vydřené remízy hledat jinde. Jinak ji v odvetě nepomůže ani její přírodní pažit.
