Chaloupek: Modlil jsem se za šanci. Teď ukazuji, že jsem ready. Jak si zvyká na novou roli?
Minulou sezonu byl vězněm slávistické střídačky, v hlavě se Štěpánu Chaloupkovi toulaly všelijaké myšlenky. Zvažoval návrat do Teplic, ale kousl se, vytrval. Nejlepší rozhodnutí v kariéře? Může být. Během podzimu se nastěhoval do základní sestavy mistra, v Champions League diriguje mladou obranu. „Nikdy jsem o tom ani nesnil, nikdy si to ani nepřál,“ bezelstně říká dvaadvacetiletý stoper v rozhovoru pro deník Sport. Korunu na prudký kariérní vzestup dala premiérová pozvánka do reprezentace.
Bylo pondělí. Den po vyhrocené válce s Plzní. Štěpán Chaloupek poprvé přijel na sraz národního týmu, na parkovišti se potkal s Lukášem Červem. Trochu do sebe slovně zajeli. Dojezd šlágru si to žádal. Uvnitř hotelu pak natrefil na Tomáše Součka. „Věděl, kdo jsem. Gratuloval mi, byť jsme se viděli poprvé. Člověku to udělá radost,“ usmíval se slávistický stoper. Ve čtvrtečním přípravném zápase proti San Marinu (18.00 v Karviné) může od trenéra Jaroslava Köstla dostat příležitost v základní sestavě.
Na úvod se ještě vraťme k vyhrocené neděli. V divoké přestřelce jste Plzeň porazili 5:3, zejména první poločas se odehrával ve válečné vřavě. Pochopil jste, jak intenzivní takové zápasy jsou?
„Jsou to pro mě první zkušenosti. Minulou sezonu jsem tato utkání sledoval z lavičky, což mi také dalo určitou zpětnou vazbu. Věděl jsem, že zápasy se Spartou a Plzní mají úplně jiný náboj než normální ligové duely. Oprávněně jsou to nejlepší utkání, naprostá špička. Jsem rád, že jsme to zvládli. Se Spartou i Plzní jsme hráli venku, v obou jsme bodovali. Pro nás je to strašně důležité.“
V Plzni od prvního momentu na bojišti tryskaly emoce, stejně jako na Letné. Jak se v tom nováček dovede orientovat?
„Mně to problém nedělá. V obou zápasech jsem byl spíš klidnější. Byla to pro mě nová zkušenost, nový zážitek, chtěl jsem se soustředit hlavně na sebe. Ale mám vypjaté střety rád. Jsem velký fanoušek hokeje, tam se to taky mydlí. V Plzni jsem už pár slov utrousil, v dalších konfrontacích budu zase odvážnější.“ (směje se)
V neděli jsem vás pečlivě pozoroval, nikým a ničím jste se nenechal vytočit. Patří to k vám?
„No… Jak přišel Červus za ležícím Zimičem, to už jsem malinko nedal. Strčil jsem do něj. Jakmile mi někdo zajede do spoluhráčů, nebo do brankáře, tak emoce naskočí. Nemám to rád. Uvidíme, co přinesou další podobné zápasy.“
Počkejte, tak jste kliďas od přírody, nebo v sobě máte ukrytého i ďábla?
„Byť to nevypadá, jsem nervák. Hodně mi pomohla přítelkyně, v některých situacích mě naučila emoce krotit. Ale horká krev ve mně pořád je. Jen záleží na tom, kdy vybouchnu, kdy to na mě přijde.“
Vysvětlete mi, jak se to přítelkyni povedlo?
„Ani nevím. Sedm let jsem
