Cyklista Leopold König našel svůj druhý domov na prosluněném jihu Francie. Hlavně ten sportovní. Zároveň s posunem do nejvyšších pater pelotonu (od letoška jezdí za špičkový tým Sky) přesunul svoji základnu do Nice, kde je i momentálně. Vlezlou zimu vyměnil za příjemné teplo. Stěhování si nemůže vynachválit. Má to ale i druhý aspekt: případnou závist.
Když si adresu v Monaku zřídila tenistka Petra Kvitová, setkala se u části veřejnosti s prudkým odsuzováním. „Je Češka, měla by bydlet v Česku a danit tam svoje zisky,“ sneslo se nejlepší domácí hráčce na hlavu. Takových reakcí se Leopold König, žijící střídavě v Moravské Třebové a ve francouzském Nice, ne bojí. „Daleko raději bych byl doma. Bohužel hlavně přes zimu tam nejsou podmínky pro trénink takové, jaké bych potřeboval,“ vysvětluje.
Trénink je hlavní důvod, proč jste koupil apartmán na jihu Francie?
„Jsem tady už od minulého roku, trénuju tady už delší dobu. Hlavně přes zimu, když v Čechách není počasí vhodné pro trénink. V Nice je 300 dnů v roce slunečných. Stahuju se sem, když si chci jak odpočinout, tak mít klid na trénování. Po Tour jsem tady byl dva týdny. Podmínky jsou zde výborné.“
Je to pro vás ve špičkové cyklistice velká pomoc, kterou jste dřív neměl?
„V zimě je u nás trénink na kole prakticky nemožný. Dá se hrát hokej, jít na běžky nebo do posilovny, ale v Nice se dá jezdit celou zimu. Je tady asi 300 slunečných dní v roce, prší tu tak jednou týdně a to si dáme den volna a odpočineme si.“
Zařizoval jste si bydlení přes svůj tým Sky?
„Tým tady má základnu, bydlí nás tady asi deset. Všichni tady máme svoje apartmány. Rozhodl jsem se taky jeden koupit.“
Nebojíte se závisti, která je v Čechách věčná?
„To je na každém, čemu si vybere věřit. Jestli to budou naši politici, aspoň někteří, prezentovat tak, že jsme my sportovci nějací vyvrhelové, spousta lidí jim dá za pravdu. Ti chytřejší ne. Budou se dívat spíš na to, jak si to sportovci vydřeli. Nikdo za nás netrénuje. Většina dětí vyrůstá s absolutní podporou rodičů a naopak s nulovou nebo minimální pomocí státu, a pak by měli být trestáni za úspěch, na který mají plné právo? To je na delší debatu, ale politici se z toho snaží získávat body u lidí, kteří na takové jednoduché body skočí.“
Vadila by vám taková závist?
„Bylo by mi to upřímně úplně jedno. Od nějakých osmi let jsem na tom, kde jsem teď, pracoval skoro dvacet roků. S tím, že jsem pomalu neměl mládí, na tréninku jsem 330 dnů v roce, takže… spíš by mě mrzelo, že se neřeší lidi, kteří si peníze nakradou nebo spáchají trestný čin materiálního ražení. Místo toho se řeší sportovci, vzory pro mladou generaci. A je opravdu škoda, že z jejich úspěchu těží tací, kteří sami užívají výhod, jaké kritizují.“
Jak jste se smířil s odchodem z domova, kde jste rád jezdil do lázní nebo na túry a výšlapy?
„O to jsem nepřišel úplně. Podnikal jsem je v říjnu, určitě se vrátím na týden na konci listopadu, pak budu doma přes vánoce. Na to se moc těším. Vždycky jsem raději v Čechách než tady, ale bohužel kvůli tréninku to není možné tak, jak bych chtěl.“
Věříte si na prvenství v anketě o Krále cyklistiky, který bude vyhlášen dnes večer?
„Je to věc prestiže, ale srovnávají se stejně jako vloni dva nesrovnatelné světy, tedy můj a Zdeňka Štybara. On má několik vítězství, která jsou naprosto famózní, ale srovnávat s celkovým pořadím na Grand Tour se to nedá. Každopádně jestli to vyhraje Štybar, bude to zasloužené a přál bych mu to.“
Štybar vloni říkal: cenu bych dal Kenymu. Vy byste ji naoplátku letos dal jemu?
„Rozhodně. (směje se) S tím, že vloni ji nakonec dostal taky on.“
