Čeká na svůj první gól, ten by jej mohl správně nakopnout. Od Davida Krejčího, lídra Bostonu, se hodně očekává, zatím však zůstává trochu ve stínu, jako by tápal v tom, co má hrát a co na druhé platí.
Vypadalo to, že i kdybyste hráli do půlnoci, gól Švýcarům nedáte. Cítil jste to podobně?
„Bohužel. Je velká škoda, že nám tam něco nespadlo v první třetině, pár šancí jsme měli. Nemyslím si, že by to z naší strany byl úplně špatný zápas. Hráli jsme dobře s pukem, dovolili si docela dost věcí, ale chyběl gól.“
Švýcaři se od vedení 1:0 víc zatáhli. Jak moc nepříjemná byla jejich obrana?
„Věděli jsme, že jestli inkasujeme první, oni se soustředí na defenzivu. Zatáhli se do středního pásma a tam nás vytlačovali. Stejně jsme si pár šancí vytvořili, tím, že jsme měli pohyb v útočném pásmu, tak nás soupeř fauloval. Bylo tam i docela dost přesilovek. Při těch je ale potřeba se ještě určitě sehrát. Teď máme dva dny volna, tak si odpočineme a musíme se připravit na osmifinále.

Jsou přesilovky zatím největší bolestí?
„Ze tří zápasů jsme v nich dali jeden gól. Proti Švýcarsku tam pár šancí bylo... Vždycky tam trochu chybí finální přihrávka. Ale nevadí, nemá cenu klopit hlavu, musíme se nachystat na osmifinále, to bude pro nás teď klíčové.“
Systém turnaje je takový, že tým může ve skupině klidně třikrát prohrát, ale stejně může vyhrát zlato. Nabíjí vás aspoň tahle myšlenka teď optimismem?
„Tohle jsme věděli, ale stejně jsme šli do turnaje s tím, že vyhrajeme skupinu. Nepodařilo se nám to, první zápas nevyšel, pak jsme porazili Lotyše. A dnes... Ne, znovu říkám, že to podle mě nebyl špatný zápas, snažili jsme se.“
Jenže střelecky to byla bída...
„Góly scházely, Švýcaři mají strašně dobře sehranou obranu. Je to vidět, hlavně když vedou. Kdybychom nenastřelili tyčku a břevno, ale padlo nám to tam, mohl to být úplně jiný zápas. Oni by museli hru víc otevřít a tvořit, my bychom pak měli třeba další šance. Ale bohužel.“