+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Romana Barboříková
2. října 2017 • 05:00

Smutné loučení! Závody deblkanoistů mizí z programu olympijských her

TOP VIDEA
Jak dal bek Bayernu supergól patičkou? Běžel 74 metrů a třikrát si narazil Jak dal bek Bayernu supergól patičkou? Běžel 74 metrů a třikrát si narazil
Jícha se loučí s kariérou. Byla snová, teď chci být s rodinou, hlásí Jícha se loučí s kariérou. Byla snová, teď chci být s rodinou, hlásí
VŠECHNA VIDEA ZDE

I LOVE C2. A k tomu i slzy. To měli na tvářích namalované deblkanoisté při semifinále na mistrovství světa ve Francii. Proč? V červnu totiž Mezinárodní olympijský výbor potvrdil to, čeho se obávali. Jejich disciplína byla vyškrtnuta z olympijského programu. V důsledku toho už mnohé země své deblíře nepodporují a hrozí tak zánik této tradiční součásti vodního slalomu.



 Do cíle dorazila poslední, osmnáctá deblkanoe. I ti, kteří už byli z vody venku, opět nasedli a dopluli do prostoru cíle, kde se všichni seřadili vedle sebe a zatleskali si. „Poklonili jsme se sami sobě za to, čím jsme si za ta léta prošli,“ vysvětloval Ondřej Karlovský, který na deblu jezdí společně s Jakubem Jáněm.

Byla to labutí píseň. Všichni byli přesvědčení, že v tak hojném počtu se potkali na velké akci naposledy. A vývoj posledních několika měsíců tomu nasvědčuje. V červnu MOV definitivně zlomil nad touto disciplínou hůl, místo deblířů budou v Tokiu 2020 o medaile poprvé bojovat singlkanoistky.

Jakmile byl fakt, o kterém se mluvilo už dlouhou dobu, definitivní, některé státy okamžitě přestaly nově neolympijské debly podporovat. Při Světovém poháru v Troji už tak chyběli třeba Poláci, kteří bývali hodně silní.

„Tohle je takové naše hnutí za to, aby ta kategorie žila nějakým způsobem dál, aby se v ní dál závodilo a nezanikla. Vypadá to s námi teď trochu špatně. Svazy od deblířů upouštějí, spousta lidí z jiných zemí si to tady hradila sama. Takže tohle byl nejspíš poslední závod, kdy jsme se sešli ještě v rozumném počtu,“ zalitoval Jáně.

Šampionát v Brazílii nepomůže

Proč jsou závodníci i jejich trenéři tak skeptičtí? Vysvětlení je jednoduché. Příští mistrovství světa se totiž koná v Brazílii.

„Tato destinace nám moc nepomáhá. Na mistrovství Evropy v Troji podle mě proběhne všechno bez problémů. Ale Brazílie, i díky tomu, že není jisté, jestli se šampionát bude konat v Riu nebo ve Foz d´Iguacu, nahrává otázce: Proč by tam měli deblkanoisté jet? Je to daleko, je to drahé,“ vysvětlil trenér českých posádek a bronzový medailista z Pekingu 2008 na deblu Ondřej Štěpánek.

A tady se dostáváme do spirály problémů. Když deblíři nedostanou peníze, mnozí na MS nepoletí, a pokud jich tam bude málo (méně než šest zemí), nebude závod oficiální. A kategorie C2 se dostane do existenčních potíží.

Z českého pohledu by to byla velká škoda. Tři stříbra a dva bronzy, to je medailová bilance českých deblkanoistů na OH. Získali je Miroslav Šimek s Jiřím Rohanem, Marek Jiras s Tomášem Máderem a Jaroslav Volf s Ondřejem Štěpánkem. Posádka Jonáš Kašpar a Marek Šindler byla letos na MS v Pau čtvrtá.

Deblíři se ale nevzdávají a dávají o sobě a svých potížích hlasitě vědět. A mají i významného spojence. Hvězdný francouzský kanoista Tony Estanguet, který má být šéfem organizačního výboru olympijských her v Paříži 2024, se chce zasadit o to, aby se na „jeho“ olympiádu kategorie C2 vrátila. „Jenomže s vývojem, jaký to nabralo, to už asi ani nebude třeba, protože se už žádné C2 jezdit nebudou,“ poznamenal skepticky Šindler.

České posádky mají v tuto chvíli zajištěnou ještě příští sezonu, ve které pražská Troja hostí evropský šampionát. Ale co bude dál, to ani oni nevědí. Přejít do jiné kategorie a pak se případně vrátit k C2 není jednoduché.

„Někteří kluci hlavně z Polska zkoušeli přejít na C1, dva byli i docela úspěšní. My bychom to taky rádi zkusili, ale v Česku je teď taková úroveň, že jsme absolutně bez šance, navíc v našem věku,“ posteskl si sedmadvacetiletý Jáně.

Jak tedy vše dopadne, ukáže až čas. Deblíři ale dělají vše pro to, aby mohli dál jezdit to, co je baví.

 







Klasická verze
Mobilní verze