Ivo Pospíšil
21. ledna 2017 • 20:41

Koukalová: Prosila jsem soupeřku, aby spolupracovala, ale už neměla sílu

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Zakletí podniku z jihotyrolských Alp prolomila hrdinka s flintou ze všech nejpovolanější. Královna Gabriela Koukalová! „Řekla jsem si, že všechno nebo nic,“ smála se pak česká biatlonistka, když v sobotním závodě s hromadným startem v Anterselvě dojela třetí. Přitom musela třikrát měnit hůlky a bitvě s Němkami Horchlerovou a Dahlmeierovou ji v závěru došlo. I tak je před MS druhá v SP.



Přijela do cíle a padla do sněhu. Senzační vítězka Nadine Horchlerová se objímala s druhou Laurou Dahlmeierovou, kdežto Gabriela Koukalová lapala po dechu a ležela i půl minuty poté. „Sáhla jsem si totálně na dno,“ přiznala. Třetí příčkou však brala první individuální medaili z Anterselvy a ve vysokohorském pekle zlomila i desetiletou českou kletbu čekání.

Jak náročný to tedy byl finiš?
„Ono bylo složité už držet kontakt se závodnicemi, jež měly na rozdíl ode mě v průběhu obě hůlky. Potom jsem už v závěru neměla sílu. Prosila jsem Nadine, aby se mnou spolupracovala, ale ta jen kroutila hlavou, že už taky nemůže. A já se bála, že když zpomalíme, tak nás docvaknou holky jako Kaisa a bude to horší. Takže mi nezbývalo než to celé oběhnout a pak se před cílem nechat předjet.“

Překvapila vás Nadine Horchlerová, že se vás udržela a nakonec vyhrála?
„Ne, vůbec. Já ji znám dlouho, ještě z IBU Cupu a vím, že když se uvisí do posledních metrů, je pak ve spurtech strašně silná. Zatímco já spíše volím taktiku, že co jde, urvu na trati. V závěru už to zrychlení moc nemám. Takže jsem věděla, že si asi jede pro první místo. Na druhou stranu jsem za ní ráda. Je to milá holka, dřív jsme se dost bavili, je taková srdečná a drží palce všem. Přeje jiným, takže já ji taky přeju a doufám, že se jí takhle bude dařit dál.“

Gabriela Koukalová má důvod k radosti, v Anterselvě dosáhla na stupně vítězůFoto EPA

Vraťme se tedy k vašim potížím s hůlkami. Co se během závodu dělo?
„Ten masák je během prvního kola přece jen dost kontaktní. Nejdřív mi Laura několikrát na úvodních kilometrech přišlápla hůl, a pak to dorazila Doro Wiererová, když mi ji omylem přišlápla během největšího kopce, co tu na trati je. Vytrhla mi i madlo z ruky.“

A co víc, dlouho vám nevydržela ani ta druhá náhradní, co vám na kopci dali, že?
„Bohužel jsem ji neměla vůbec zacvaknutou v ruce. Bála jsem se, kdo přijde další, přišlápne mi ji a já ji zase ztratím. Dostala jsem potom znovu svoji vlastní, ale na trestném kole po první ležce jsem ji po pár záběrech vylomila, protože mi na ni zase někdo stoupnul. Najednou jsem měla v ruce jen madlo a až do lesa pod zdejší viadukt jsem pokračovala opět jen s jednou holí. I tak jsem se snažila držet kontakt s těmi, co odjížděly ze střelnice přede mnou. Jenže jsem se s tím dost vyšťavila.“

A to byly ty síly, které v závěru chyběly.
„Určitě. Už ve třetím a čtvrtém kole jsem to cítila.“

Hůlky se zdají pro vás být už dost prokleté, podobné potíže jste měla i na MS v Oslu.
„To je pravda. Jenže to není jen můj problém. Ty závody jsou hodně kontaktní a i mě se to stane, že ji někomu přišlápnu. Je to hodně o štěstí. Každá ta holka tam má jinou frekvenci, je jinak stavěná a vejít se mezi ty jejich hůlky, to je dost o koncentraci. Musíte se hodně snažit dávat lyže přesně mezi lyže té závodnice, co jede před vámi.“

Takhle se česká biatlonistka Gabriela Koukalová opalovala před závodem s hromadným startem v italské AnterselvěFoto Repro ČT sport

Na druhou stranu, co jste si řekla, když jste z poslední položky odjížděla jako první?
„Překvapilo mě to. Je to příjemné, když tam nic nenecháte. Jsem ráda, že to takhle dopadlo a třetí místo je skvěle. Já tu nikdy nebyla ani na podiu, tak jsem si říkala, že to tu je pro mě neuchopitelné. Jsem ale ráda, že to tak není.

Navíc jste měla v závodě i devátý nejrychlejší čas. Jak neuvěřitelně vám to zní?
„To jako fakt? To snad ani není možný.“

Vnímala jste při poslední položce, že do té doby první Dahlmeierová udělala dvě chyby?
„Zaregistrovala jsem to. Ale viděla jsem, že už Laura odjíždí na trestné kolo, zatímco já se teprve chystám na střelbu. Říkala jsem si: Bůhví, jak dlouho tu zase budu střílet já, někdy jsem schopná zvládnout stojku za třicet vteřin, ale jindy i za pětačtyřicet vteřin. Naději, že bych mohla Lauru atakovat, jsem si moc nedávala. Spíš jsem nechtěla dělat hloupé chyby a myslela jsem si, že nějaký terč třeba mine Kaisa, která tam stála se mnou.“

Gabriela Koukalová při střelbě v italské AnterselvěFoto Petr Slavík/Český biatlon

Při výjezdu jste ale měla na Dahlmeierovou šestnáct vteřin náskok. Věřila jste, že to udržíte?
„No, říkala jsem si, že pro tenhle den je to málo. Věděla jsem, že ona umí v posledním kole strašný zázraky. A když má oční kontakt, jede se člověku daleko líp. Když jsem viděla, jak sotva jedu a jak Nadine nechce vystřídat, pak už jsem prostě neměla v závěru vůbec sílu ani se s tou Laurou rvát. Dojela jsem a byla ráda, že je to bedna.“

Jak velkou cenu má pro vás tedy tento výsledek?
„Myslím, že si toho vážím hrozně moc. Možná víc než těch vítězství v Oberhofu, protože to bylo ohromně náročný. Nasčítalo se to a já byla hrozně unavená. A moc mi nepomohl ani ten fakt, že jsem třikrát během dvou a půl kilometrů přišla o hůl.“

Přičemž jste prolomila i negativní sérii a poprvé máte z Anterselvy individuální medaili.
„Ano, má kletba Anterselvy je prolomena. Sláva. Vždyť já tu nikdy dřív nestála ani na rozšířeném pódiu, tak jsem si ráno říkala: Všechno, nebo nic, už to konečně musí vyjít. Třetí místo je skvělé.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud