+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
František Prachař
7. prosince 2015 • 13:17

Lyže se musí vyzkoušet. S těmi pro závodníky byste se trápili, tvrdí Pauláthová

TOP VIDEA
LIGA NARUBY: klokanovy superžongly, mariáš za lavičkou a padající Krmenčík LIGA NARUBY: klokanovy superžongly, mariáš za lavičkou a padající Krmenčík
TOP GÓLY La Ligy: Spolupráce Balea a Kroose i Baptistaovo sólíčko s bombou TOP GÓLY La Ligy: Spolupráce Balea a Kroose i Baptistaovo sólíčko s bombou
VŠECHNA VIDEA ZDE

Možná někdy závidíte profesionálním lyžařům jejich technologické vychytávky. Až si přečtete rozhovor s českou reprezentantkou Kateřinou Pauláthovou, závidět přestanete. A třeba začnete přemýšlet jinak i při výběru svého vybavení. Specialistka na obří slalom se už několik let zúčastňuje Českého Skitestu a tvrdí, že závodníci žijí v jiném světě. I proto na turistických lyžích stála poprvé až v 18 letech.



Jaké byly vaše nejlepší lyže?
„Poslední model rossignolek na obří slalom se starým rádiusem na sedmadvacet metrů. Byly perfektní, cítila jsem se na nich dobře, byla jsem velký odpůrce změn, kdy se rádius zvýšil na třicet metrů.“

Musí se vám lyže, na kterých závodíte, líbit?
„Na design vůbec nekoukám. Výrobce z továrny nám dá stejně jen jeden aktuální model. Spíš řeším pocit ve vedení oblouku a stabilitu. U závodních lyží na vzhledu nezáleží, takže nejsou zrovna pohledné. Moje rossignoly jsou v tomhle ohledu ještě dobré, ale třeba völkl je má takové divně zářivé. Modely pro alpské lyžování prostě nejsou takové, jaké má freestyle, kde si může každý udělat design podle sebe, třeba kačenky nebo nahaté ženské. Je to určitě vizuálně lepší.“

Co tedy od lyží vyžadujete?
„Hlavně to, aby mě co nejvíc podržela v oblouku. Naše závodní lyže jsou strašně tvrdé… Když se na nich necítím ideálně, tak mi ujíždí a vykopávají. Musí perfektně poslouchat, jinak je hodím do koše. Když nasadím oblouk a zatlačím, musím cítit, že se lyže zařízne. Pak se do ní můžu ponořit, opřít a vyjet oblouk. V opačném případě do jízdy nemůžu dát sílu, mám hned jinou akceleraci a lyže prostě nefunguje. Je to složité popsat. Už proto, že jako závodníci máme dělané vykrojení na jiný rádius než klasické turistické modely.“

Poznáte už po prvním svezení, zda vám lyže vyhovují?
„Jak kdy, záleží na sněhu. Na kompaktní podložce to poznám, ale na měkkém sněhu se nezařízne ani ta nejlepší lyže.“

Máte možnost vybrat si od výrobce ideální pár na míru?
„Doteď jsem dostávala vždy to, co nám francouzský rossignol doporučil. Vždy mi dali pět párů lyží pro každou disciplínu. Já si pak vybrala podle pocitu ty nejrychlejší, se kterými závodím. Jak jsem řekla, hodně dám na pocit a vyhovují mi lyže, které vedou krásně oblouk. Snažím se zohledňovat i povrch. Jeden pár mám na měkčí sníh, druhý na čistý led.“

Kateřina Pauláthová se už několik let zúčastňuje Českého Skitestu
Kateřina Pauláthová se už několik let zúčastňuje Českého Skitestu

Záleží i na typu svahu?
Málokdy. Vždy jedu na těch lyžích, o kterých si myslím, že jsem nejrychlejší V Česku jedu na stejných lyžích jako v Alpách.“

Hrají ve vašem výběru roli i jiné faktory?
„Nejsem velký spekulant, takže prostě beru to, na čem se cítím dobře. Hodně lidí řeší vázání i podložky pod vázání, což já úplně vypouštím. Vyhovuje mi, když dám na intuici, protože jsem nerozhodná, což by mi komplikovalo situaci. Mám prostě jeden závodní pár, kterému po testování věřím.“

Co v rámci testů zjišťujete?
„Nerada testuju, protože každá jízda je jiná, ale na tréninku jedu vždy naplno. Dovoluju si na těch lyžích úplně všechno a možná ještě víc. Když dostanu od výrobce nové páry, musím je vyzkoušet, dostat až na limit a zjistit, které jsou nejlepší.“

Jaká specifika má závodní lyže?
„Kdybych měla říct, v čem se liší od těch turistických, tak určitě v tvrdosti. Je to jiný materiál a kvalita. Liší se i ve vykrojení. Nejmenší rádius na závodních obřačkách je třicet metrů, na tom by se normální člověk zabil, protože je zvyklý na devatenáct metrů. Jel by jen rovně, neprošlápnul by to, a nezískal rychlost. Ta je přitom hrozně důležitá, protože vás díky ní lyže po zakrojení vystřelí z oblouku. Turistická naopak nereaguje, je těžké ji zakrojit. Je to vlastně jiný sport.“

Znamená to, že se veřejnost musí při výběru vybavení řídit jinými kritérii než vy?
„Pokud má radit veřejnosti, tak vždy záleží na tom, jak moc velký lyžař dotyčný je a kolik času stráví v zimě na horách. Pokud se někdo jde svézt dvakrát za rok, tak podle mě nemá smysl, aby si kupoval vlastní lyže. Tím spíš, pokud dotyčný sotva sjede kopec. Tady se vyplatí půjčovna. Kdo si koupí vlastní lyže, měl by je využít, jinak to nemá cenu.“

Můžete říct, kdy se do obchodů dostanou prvky z lyží, na kterých se nyní závodí?
„Nikdy. To, co mají závodníci, je úplně jiný level, ani v dobrých obchodech se k tomu nedostanete. I já jsem měla odmala závodní lyže, odmala je to něco jiného. Když jsem v rámci Českého Skitestu stála v osmnácti poprvé v životě na turistických lyžích, byla jsem v šoku z toho, jak jsou měkké. Někdy mi to přišlo až nebezpečné, trochu jsem se i bála. Je to jiný styl a lidi by si to na závodní lyži neužili, protože by ji neutočili. Na univerzálních lyžích se jezdí volně, je to dělané tak, aby si na nich mohl každý ulevit. Na závodních jde naopak o rychlost, jízdu na hraně a o to, abyste se vešli do branek na trati.“

Opravdu by neměli šanci ani zkušení lyžaři?
„Řeknu to takhle. Díky carvingu, což je inovace, která se určitě povedla, je víc dobrých lyžařů a mnohem víc lidí si to užije. Na lyžích pro slalom by to asi šlo, ale na závodních modelech pro obřák by se lidé trápili stejně jako závodníci na těch turistických. Jako příklad dám svoji mamku, která je bývalá závodnice. Jednou v životě si vzala moje obřačky a po stopadesáti metrech musela zastavit. Jela jen rovně, neuřídila je, přitom lyžuje hodně dobře a má i sílu. Jenže problém závodních lyží je, že než dostanou rychlost, jedou jen rovně.“

Umíte si jako závodnice představit, že byste se hezky svezla i na lyžích z klasického obchodu?
„Na ty ze supermarketu bych určitě nevlezla, to bych se zabila. Ale na Českém Skitestu, kterého jsem se zúčastnila už čtyřikrát, jsem měla možnost dosyta vyzkoušet turistické lyže. Je to kus od kusu. Když jsem třeba stoupla na českou značku lusti, neudržela jsem se na té pro veřejnost ani na té závodní. Po první jízdě jsem to zabalila. Naopak rossignol a atomic byly úplně v pohodě, ty mě podržely a krásně krájely oblouky. Po téhle zkušenosti musím uznat, že i na univerzálech pro turisty si může člověk jako já moc hezky zalyžovat. Za sebe bych lidem doporučila spíš kratší lyže, aby se líp ovládala, jinak univerzálky krájí oblouky skoro samy.“

Hodně lidí si vybírá lyže v obchodě, jen tak od oka. Co na to říkáte?
„Že je to blbost. Je to asi trochu náročnější výběr, ale za všech okolností bych radila, aby si lidé lyže před koupí vyzkoušeli. Je to stejný princip jako u bot na běhání. Jasně, nenavlíknete si jich dvacet, ale obujete si třeba pět párů, chvíli se v nich po obchodě projdete a otestujete je. Nejde jen o design. Právě v tomhle vidím velkou výhodu Českého Skitestu, člověk se do něj přihlásí, může přijet a denně vyzkoušet třeba deset párů. Zjistí, co mu sedí a na čem se mu lyžuje nejlíp.“

Český Skitest přitom dává doporučení, podle nichž se lidé při výběru orientují. Vy byste tomu tedy nevěřila?
„Beru to samozřejmě hlavně podle sebe a myslím si, že každý by si měl každý vyzkoušet všechno sám. Když mi někdo řekne, že můžu mít lyže, na kterých jezdí dvojnásobná mistryně světa Tessa Worleyová, bude mě to lákat, ale stejně si je nejdřív vyzkouším. Lidé, kteří tomu rozumí, vám samozřejmě mohou při výběru v obchodě pomoci, ale test je vždy důležitý.“

Je variantou vyzkoušet si lyže v půjčovně a poté si je koupit?
„Možná ano, ale problém je, že v půjčovnách nemají nikdy všechny délky nebo všechny značky.“

Jak dlouho dnes taková vydrží turistická lyže?
„Už to určitě není věc na deset let jako dřív, ale kvalitní výbava může být klidně na pět šest let, pokud to tedy není lyže ze supermarketu. Kvalita je samozřejmě vždy relativní pojem. Záleží na značce, řídila bych se doporučením zkušených lyžařů a samozřejmě i cenou. Osobně bych začínala na lyžích zhruba za deset tisíc korun. To je takové minimum.“

Témata: 
 







Klasická verze
Mobilní verze