Patrák o začátcích ve Spartě i průlomu v Pardubicích: Bez bodu ze hřiště neodcházím rád
Má pohodu doma, zaujal ho projekt nového majitele, proto je v rozpuku. Vojtěch Patrák, smíšek z Pardubic, do probíhající sezony zapsal v lize jen šest zásahů, na které spotřeboval čtyřiaosmdesát startů včetně dvou párminutových za velkou Spartu. V novém ročníku však jede, v jedenácti utkáních se trefil sedmkrát a společně se zavedeným Janem Chramostou drží čelo tabulky střelců.
Víte o něm na hřišti i v zákulisí. Je výrazný, nejen čertovským kukučem. Rád si povídá. „O fotbale mě to moc baví. Mediální povinnosti jsou mi příjemné,“ přizná pětadvacetiletý Vojtěch Patrák, tahoun Pardubic, jež jsou po šíleném startu na vzestupu.
Jeho sedm gólů značí podíl 46,7 procenta na všech úspěších týmu. V lize je v této metrice silnější jen Daniel Vašulín, jenž nasázel přesně polovinu branek Sigmy. „Já prostě strašně nerad odcházím ze hřiště bez kanadského bodu,“ přizná a trochu poukáže na to, že jako kluk hrával ve Vrchlabí i hokej. Fotbal však vyhrál a aktuálně hlásí exsparťan průlom.
Co se stalo? Najednou taková exploze?
„Nic jsem neměnil, ale mám pohodu v klubu, doma s přítelkyní, s rodinou. Věděl jsem, že umím dávat góly, ale nevycházelo to, sám jsem si na sebe dělal velký tlak. Co se to děje, proč nedáváš góly.“
Nesete to těžce?
„Ano, nosím si to i domů, jsem nevrlej, což platí i o tom, když prohráváme. Bylo to už za pana Kováče. Měl jsem nula plus šest, prostě příšerný. Pak přišel pan Saňák, v Budějovicích jsem to otevřel a skončil na pěti gólech. Není to nic moc, ale aspoň posun. Teď budu výš.“
V české lize drží pardubický rekord David Huf s devíti góly.
„To překonám. (směje se)“
Dáváte góly, najednou se o vás víc ví, píše.
„Jsem rád vidět, to přiznávám. Musím říct, že je to příjemné.“
Jste také hodně slyšet. Je to tak, že?
„Mám to odmalička, jsem upovídanej. Když jsem přišel na starou Vinici, byli tam hráči jako Honza Jeřábek, Pavel Černý, tak jsem byl chvíli tišší, ale pak se to rozjelo. Nikdy jsem nenarazil, kabina mě vzala, znám míru, a proto jsem tady taky chtěl pokračovat.“
Býval jste třídní šašek?
„Byl jsem z těch známějších.“ (směje se)
Co vás pobaví?
„Mám rád trochu ostřejší humor, ale to je v kabině normální, pořád někoho popichujeme. Přijde blbě oblečený, máme narážky, ale dokážeme to udržet v míře.“
Fotbal je i o prezentaci, sociálních sítích. Za klub často vystupujete. Baví vás to?
„Moc, opravdu. Jenže někdy se blbě vyspím a nedám dohromady větu. Jindy se zase všechno povede hned napoprvé.“
I na tom je vidět, že jste sebevědomý. Dostala to do vás Sparta, kde jste byl od dvanácti let?
