Napsal desítky publikací o výživě, sportu i správném životním stylu. Přesto se nutriční specialista Petr Fořt už čtyřicet let setkává se stále stejnými otázkami ohledně správného stravování. „Univerzální recept neexistuje. Jediná cesta je poznat své tělo,“ tvrdí expert, jehož názory mohou leckomu upravit pohled na stravování. A to nejen před obdobím vánočních svátků.
Co podle vás vyjadřuje pojem zdravá nebo správná výživa?
„Tak předně. Když vidím prodejnu zdravé výživy, tak se směji, protože všechny supermarkety by se musely jmenovat prodejna nezdravé výživy. Ono to tak vlastně je. Jenže když vkročíte do té zdravé výživy, často vidíte bledé a hubené postavičky žen, které si myslí, že musí jíst jen cereálie a budou fit. Tak to není. Zdravá výživa je definovatelná jako výživový styl, který respektuje individuální potřeby živin.“
Liší se nějak potřeby lidí, kteří sportují a těch, kteří se hýbou málo nebo vůbec?
„Správná výživa kombinovaná se sportem se nijak zásadně neliší od samotného pojmu správná výživa. Rozdíl je maximálně v tom, že s pohybem zvýšíte příjem živin. Jiná otázka je vrcholový sport, tam už jde o speciální výživu, která se neobejde bez různých doplňků. Základ je ale pro všechny stejný.“
Je rozdíl mezi lidmi, kteří se snaží správě stravovat, ale nesportují, a těmi, kteří k tomu přidávají pravidelný pohyb?
„Správná strava a cvičení má své výhody. Když to s jídlem nepřeháníte, neztloustnete. Když jste dobře trénovaný, ale z nějakých důvodů dostanete infarkt, tak ho pravděpodobně přežijete. Je rovněž nižší riziko, že vás postihne cukrovka druhého typu a dalším příznivým efektem cvičení je vyšší odolnost ke stresu. To jsou vědecky ověřená fakta.“
Většina lidí chce měnit stravovací návyky tak, aby se vše přizpůsobilo jejich životnímu stylu, který je často hektický. Jak to mají udělat?
„V tomto případě jim postačí, pokud si koupí nějaký časopis pro ženy a tam najdou na všechno odpověď. Tím chci naznačit, že média často nedokážou správně formulovat doporučení ke zdravému životnímu stylu. Já zastávám názor, že netrpělivými lidmi se nemá cenu zabývat. Chtějí sice něco vylepšit, ale nejsou ochotní cokoliv změnit. Když chce člověk řešit, jak správně jíst, musí se nejdříve udělat podrobná analýza, jak se stravoval doposud, jaký je jeho zdravotní stav a životní styl. Pak se může stanovit cíl. Potíž je, že málokdo chce na sobě takto pracovat. Je to totiž relativně složité a nepohodlné.“
Není to i tím, že se ani odborníci na výživu neshodnou v základních otázkách?
„S výjimkou shody o důležitosti pitného režimu je to tak. Každý laik má ale spoustu informací a záleží jen na něm, co si vybere. Chytrý člověk si najde názory několika odborníků a udělá si vlastní úsudek. Princip je v tom, že ve výživě nefungují obecné rady pro všechny. Je to individuální. Říct, že lidé mají nebo nemají jíst konkrétní věc, je hloupost, protože se u lidí liší genová výbava. Jednomu to pomůže, druhému uškodí. Současně je nutné říct, že extrémy jsou nezdravé. Na tomto principu to funguje.“
Jakou měrou ovlivňuje strava kvalitu života?
„Řešení nenajdeme dokud neurčíme optimální model výživy. Ten je nutné formulovat podle genetické dispozice. Taková analýza stojí v Česku tuším okolo třiceti tisíc korun a z ní se dozvíte, jaká rizika číhají a jak se jim vyhnout. Zda to uděláte, už záleží jen na vás a na tom, co si z analýzy vezmete. Líbí se mi to, protože to není povrchní, klient dostane v analýze užitečné rady, jak žít a stravovat se.“
Jiná cesta, jak správně jíst, podle vás není?
„To vůbec netvrdím. Jenže ta jiná cesta vždy vede k lékařům. Každý si může zjistit, že pokud má dispozice k tomu, že dostane cukrovku druhého typu, tak má cvičit, nepřejídat se, nejíst rychlé sacharidy, tedy sladkosti, nepít sladké nápoje, alkohol – a díky tomu je celkem v pohodě. Jenže to jsou obecné rady a ne ty individuální, které zjišťují stravu podle genové výbavy. Složky výživy ovlivňují to, jak se ve vás budou chovat geny, takže si nevhodnou stravou můžete například rozhodit imunitu.“
Jak reagujete na argument, že dobré jídlo stojí hodně peněz?
„To je pověra a důsledek manipulace potravinářských firem a neetické reklamy. Kdo si na jídlo udělá čas, zjistí, že to tak není. Je fakt, že se mnoho lidí řídí při výběru potravin hlavně cenou. Nejde však o peníze, ale o to, aby se co nejvíce nacpali. Chtějí ušetřit a koupit si pak velké fáro. To rozhodně není správná cesta. Má to jen tu výhodu, že když jsou ti lidé tlustí, tak je to auto uveze.“
Máte odpověď na to, proč se o pojmu správná strava neustále mluví, ale drtivá většina populace pak stejně jí to, na co je zvyklá, protože jí to chutná?
„Zdraví má ten, kdo zdravě hřeší, takže si dá jednou za měsíc pizzu s plesnivým sýrem a salámem nebo ovar, ale jinak pravidelně sportuje a nepřejídá se. To je základ dobré kvality života. Lidé se ale těší na hřešení, protože jim to dělá dobře po psychické stránce, ale je jim jedno, že to tělu neprospívá. Myslí si, že je z toho dostanou doktoři, protože je tak starší generace vychovaná minulým režimem. Lepší by bylo vrátit se po stránce výživy do pravěku. Tam když lovci ulovili mamuta, tak se sice všichni hodně nacpali, ale pak měli půst. Dnes bohužel jí všichni obden mamuta a půst nemají.“
