+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Martin Tomaides
6. března 2017 • 09:14

Tréninky v Německu? Šílenost, to jsem v Česku nezažil, říká gólman Vošvrda

TOP VIDEA
NEJ zákroky bundesligy: Pavlenka se vytáhl proti Kagawovi z Dortmundu NEJ zákroky bundesligy: Pavlenka se vytáhl proti Kagawovi z Dortmundu
SESTŘIH Premier League: Manchester United - Manchester City 1:2. Hosté mají rekord a velký náskok SESTŘIH Premier League: Manchester United - Manchester City 1:2. Hosté mají rekord a velký náskok
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ten, kdo pravidelně hraje v extralize, neodchází hrát do druhé nejvyšší německé soutěže. Brankář Tomáš Vošvrda to před sezonou přesto udělal a svého kroku rozhodně nelituje. Olomouc vyměnil za malebné bavorské městečko Bayreuth, a i když je se svým týmem až na devátém místě, sám exceluje. S procentuální úspěšností 93,1% je druhým nejlepším mužem celé soutěže. „Je to jednoduchá rovnice, jste cizinec, tak musíte předvádět nejlepší výkony, jinak jdete z kola ven,“ říká sedmadvacetiletý silák.



Druhá německá liga je soutěž, o které se toho v Česku moc neví. Přibližte čtenářům její kvalitu.
„Musel jsem si na ni zvyknout, sám jsem se prvních zhruba deset zápasů na ledě trochu hledal. Stejně mi to potvrdil i Radek Duda (hraje za Freiburg), se kterým si často voláme. Nejde o jednoduchou soutěž, není překvapením, když padne gól ze situace 4 na 1. Hraje se tu rychlý, dynamický a aktivní hokej, hodně se střílí a také se rozdá plno hitů."

Baví hokej německé fanoušky?
„Průměrně na nás chodí zhruba dva tisíce lidí, ale i takové množství tu dokáže udělat neskutečnou atmosféru. To je humbuk! Navíc fandí, i když se prohrává, nepamatuji se, že by na nás někdo někdy pískal. Na svůj tým jsou tu hodně pyšní a nemají problém se na stadionu třeba poprat."

Jak daleko je liga od nejvyšší německé soutěže DEL?
„Snaží se jí podobat. V DEL je povoleno mít v mužstvu deset cizinců a osm z toho všude bývají Kanaďani, kteří často prošli přímo skrz NHL. Podle toho to taky vypadá."

Když přijde český hráč do Německa, jaký dojem to na okolí dělá?
„Český hokej má dobré jméno asi v celé Evropě. Jinak je to všude stejné, když přijde do týmu cizinec, je jedno, jestli je to Čech, Švéd, nebo Fin, ale musí předvádět maximální výkony. Také proto, že většinou má lepší plat, než domácí hráči. No a kdo to nedokáže, jde z kola ven. Jednoduchá rovnice."

Vy jste to viditelně dokázal, před pár dny jste v Bayreuthu prodloužil o další dva roky. Bylo to jednoduché rozhodnutí, nebo byl i prostor váhat a vybírat z jiných nabídek?
„Neváhal jsem. Nabídky se objevily i z ostatních klubů, ale třeba na DEL to zatím není, protože jsem cizinec, ale to by se do tří let mohlo změnit. Navíc tam jsou na brankáře jiné parametry, často berou gólmany se zkušenostmi z mistrovství světa nebo AHL, je těžké, se tam dostat. Musím se ještě ukázat."

A možný návrat do Česka byl na pořadu dne?
„Možnosti byly, ale já jsem chtěl zůstat tady. Celé rodině se nám tu líbí a nebyl důvod něco měnit."

Ani nabídka ze špičkového extraligového klubu by nezměnila váš názor?
„Myslím si, že ne. Není asi pro nikoho překvapením, že finančně se lidem v Německu daří dobře, takže co se týče například zajištění do budoucna, tak by se návrat opravdu nevyplatil."

Takže teď budete pořádně pilovat německý jazyk.
„Naštěstí jsem měl němčinu na základní a pak i na střední škole. Příchod do Německa byl pak přesto lehký šok, člověk si myslí, že něco umí, ale zjistí, že neumí. Postupem času je ale samozřejmě všechno lepší, rozumím třeba z 80% a hodně se už sám zapojuji."

Vy jste byl vždycky známý dříč a silák, jak vypadá zápasová příprava v Německu?
„Když bych to vzal úplně od začátku, hráčská smlouva tu je stanovena na osm měsíců, takže letní přípravu si každý děláme sám. Já jsem třeba každý týden jezdil na tři dny za kondičním trenérem Michalem Břetenářem do Prahy. Kemp Bayreuthu začínal 1. srpna a tam přišly na šest týdnů na řadu dvoufázové tréninky pod vedením našeho ruského trenéra."

Takže pořádné galeje.
„Přesně tak, on žije v Německu už 23 let, ale ruská škola se u něj nezapře. Občas to byla opravdu šílenost, takhle jsem třeba v Česku nikdy netrénoval. Taky se mi chvílemi zdálo, že jsme se z toho celé září pak ještě dostávali."

Pokud vím, tak vy jste navíc přes léto ještě měnil způsob trénování, o co přesně se jednalo?
„Seznámil jsem se právě s Michalem Břetenářem a plno věcí jsme přeházeli. Jsem silový typ, byl jsem zvyklý tahat železo, jenže pak mi k tomu vždycky něco chybělo. Takže jsme se začali soustředit na úplně jiné věci, přestal jsem tolik zvedat, ale síla mi zůstala a jsem na tom možná ještě líp. Hodně jsme taky zapracovali například na dýchání a musím říct, že mi to vážně sedlo. To, jak jsem teď připraven na zápasy, je hlavně i díky němu."

A pokračujete ještě v bojových sportech, jako tomu bylo dříve?
„Už ne, poslední dva tři roky už to není moc aktuální. Dřív v Liberci na to byl čas, ale teď už je to jiné a víc energie věnuji například rodině. Ani v zápasech už tolik nevyvádím, jako dřív."

Vše o zimních olympijských hrách 2018 najdete zde >>

 







Klasická verze
Mobilní verze