PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Vstup na grandslamovou scénu měla Markéta Vondroušová jako bouře. Sedmnáctiletá kvalifikantka zvládla 1. kolo Roland Garros proti domácí Amandine Hesseové za 54 minut 6:1, 6:0. Ve čtyřech pařížských zápasech zatím ztratila jen osm gamů a své umění půjde ve čtvrtek vyzkoušet na nasazené číslo 26 – Rusku Dariu Kasatkinovou.
V zápase jste nadchla. Jak jste ho prožívala?
„Ze začátku jsem byla hodně nervózní, i když to tak možná nevypadalo.“
To tedy opravdu ne, vyhrála jste prvních devět výměn utkání.
„To říkají všichni, ale byla jsem úplně mimo. I při rozehrávce jsem se strašně klepala. Když jsem vlezla na kurt, tak už jsem byla úplně rozklepaná. Ale nakonec jsem odehrála hodně dobrý zápas, takže jsem určitě ráda.“
Na los jste měla štěstí, přihrál vám do cesty až sokyni ze třetí stovky žebříčku. V roli favoritky byl ale grandslamový debut o to těžší, že?
„I proto jsem byla tak nervózní, snad nejvíc za poslední dobu. Říkala jsem si, že los je dost dobrý, abych uhrála kolo. A o to to bylo horší. Navíc ona je domácí, dostala volnou kartu, neznala jsem ji. Taky tam bylo hodně lidí, kteří fandili proti mně. Ale chytla jsem začátek. Začala jsem hrozně dobře, ona nevyhrála první dva gamy míč. Pak uhrála jeden a všichni tleskali.“
Byl to životní sen vyhrát zápas na grandslamu?
„No jasně. Před Bielem (vyhraný turnaj WTA) jsem ani neměla žebříček, abych se tu dostala do kvaldy. Tohle je úplně neskutečný. Měla jsem sice štěstí na los, ale zase jsem si to i sama uhrála.“
Je člověk v takový moment i trochu sentimentální, ohledné se za kariérou a zavzpomíná, co to všechno stálo dřiny?
„Já slezla z kurtu a hrozně se klepala. Vlastně jsem se klepala celý zápas. I teď jsem hotová, ani nemám hlad. Připadám si, jako bych vyhrála ve třech setech.“
