PÁTEČNÍ SPORT MAGAZÍN - Kde čerpá David Kotyza, kouč světové tenisové dvojky Petry Kvitové, nové impulsy? Klidně z hokeje od Mariana Jelínka nebo od fotbalového mága Josého Mourinha. Nejen o nich a Petře mluví v rozhovoru pro páteční Sport Magazín.
Přijde za vámi během roku třeba Nick Bollettieri a řekne: Davide, dobrá práce?
„On to říká na potkání kdekomu. Otázka spíš je, nakolik si to opravdu myslí. Je fakt, že pro mě jeho osoba byla v začátcích trenérské kariéry velice inspirativní, četl jsem jeho knihy. Ono se řekne Bollettieri exhibicionista, jenže tenhle chlapík má tenis opravdu zmáklej. Dost o něm ví. A lidi jsou z něj pořád paf. Seděl jsem na pár jeho přednáškách a byl to fakt zážitek.“
Je to takový tenisový Mourinho? Taky na sebe rád strhává pozornost.
„Něco na tom bude. Zrovna já takové ambice nemám. Čím déle tu práci dělám, tím raději jsem stáhlý někde v ústraní. Ale nikomu to neberu. U Mourinha to asi funguje, tlak je pak na něj, na fotbalisty v jeho týmu zas tolik ne.“
V tenisu by totéž snad nefungovalo?
„S fotbalem je to těžké srovnávat, je to kolektivní sport. Předně nevím, nakolik jsou všechny ty Mourinhovy emoce projevem jeho osobnosti a nakolik kontrolovanou věcí, kterou cítí, že je třeba udělat. Mourinhova práce mně každopádně imponuje. Umí to. Na každém jeho týmu byl poznat trenérský rukopis. To se mi líbí. Pokud pozná, že nejvíc teď týmu prospěje, když bude mlčet, pak bude potichu. Je dost chytrý, aby tohle vycítil. Vlastně se můžu přiznat: Kdybych si mohl vybrat člověka, se kterým bych se v rámci inspirace pro mou vlastní práci mohl setkat, pak bych zvolil právě Mourinha.“
Na co byste se ho zeptal?
„Co všechno je za tím, co vidíme na hřišti. Jedna věc jsou tréninková cvičení, druhá jeho práce s psychikou hráčů. To druhé dělá třeba v tenisu ohromně moc! Požadavky na silnou psychiku jsou obrovské. Většina trenérů dělá na fyzičce, technice, taktice. Když ve finále dopadne zápas špatně, řeknou: No jo, on se podělal, nezvládnul to v hlavě. To je ono! Na tom se musí pracovat stejně, jako když cvičíme někde v posilovně.“
Věříte spíš tomu, že Petra příští rok vyhraje všechny důležité turnaje, nebo že vaše milovaná Plzeň ovládne jak fotbalovou, tak hokejovou ligu?
„Těžko říct. Moc bych si samozřejmě přál, aby se povedlo všechno z toho. Jsem velký plzeňský fanoušek! A tuším, jak těžké to pro oba ty mančafty je, když byly před sezonou fanoušky i novináři pasovány na favority.“
Třeba trenér plzeňských hokejistů Marian Jelínek je vám přemýšlivým přístupem ke sportu docela podobný.
„Myslíte? No, kdyby mě někdo přirovnával k tomuhle pánovi, to bych byl hodně potěšenej. Osobně se neznáme, ale četl jsem jeho knihy a dělá na mě dojem člověka, který hledá cesty za úspěchem i v duševnu. Tím je pro mě inspirativní. Myslím si, že když člověk najde duševní sílu, dokáže i velké fyzické věci. Naopak to nefunguje. Je to strašně zajímavé a nejvíc neprozkoumané téma. Někdo si při běhání pustí písničku do iPodu a najednou se mu líp běží. Přitom fyzicky se nic nezměnilo.“
Kompletní rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu
Co také najdete uvnitř pátečního Sport Magazínu:
- rozhovor: Michal Breznaník
- příběh: Phil Kessel
- uniklo z facebooku: Milan Petržela
- komu fandí Jan Peterek
- můj styl: Jan Koller
- takhle to je: Roman Berbr
- sportovní hračky: Messiho kopačky
- auto: Škoda Citigo 1.0/55 kW
Související články
