LONDÝN - Každý, kdo jde ve Wimbledonu trénovat, si může všimnout jeho jména. Na kurtech Aorangi, rozprostírajících se hned na začátku All England Clubu, ční tabule se všemi juniorskými vítězi Wimbledonu. U roku 1992 je zapsán i David Škoch, kdysi obrovský talent českého tenisu. Dnes, po patnácti letech a nesčetných zdravotních patáliích, jeden z mnoha deblistů. "Patnáct let, to už je vážně hrozný číslo. Přijde mi to strašná doba," vzpomíná na největší úspěch kariéry třicetiletý sympatický chlapík. V pražských Dejvicích, kde žije v bytě s rodiči, má vystavený asi deseticentimetrový pohárek, maketu juniorské trofeje. Vedle něj stojí fotografie, jak velký pohár přebírá. Tehdy mu bylo patnáct let a ve finále Wimbledonu porazil vytáhlého osmnáctiletého Američana Briana Dunna, tehdejší juniorskou jedničku. Škoch skončil toho roku hned za ním na druhém místě světa. Ani na kvalifikaci... Dospělí vítězové Wimbledonu se stávají doživotními členy All England Clubu, nejprestižnější tenisové společnosti planety. Mladý šampion tehdy dostal alespoň příslib, že mu na příští rok pořadatelé udělí divokou kartu do hlavního turnaje dospělých. "Nakonec to neudělali, a když jsem žádal alespoň o kartu do kvaliř kace, ani tu mi nedali. Asi že jsem byl Čech," krčí rameny a možná i proto přiznává, že dnes k Wimbledonu nechová přehnané city. "Sice se mi to vítězství nikdy nevymaže z paměti, ale je to pro mě turnaj jako každý jiný." Škoch býval ohromným talentem, od dvanácti let byl vždy nejlepším Čechoslovákem v ročníku. V šestnácti letech porazil v Praze na Czech Open, turnaji kategorie ATP, Francouze Santora, tehdy jednačtyřicátého muže žebříčku. V juniorech sváděl bitvy třeba s bývalými světovými jedničkami Chilanem Riosem či Brazilcem Kuertenem. Juniorku ve Wimbledonu před ním jako jediný z Čechů dokázal vyhrát pouze Ivan Lendl. Oběť EB viru "Všechno jelo podle plánu, měl jsem kariéru skvěle rozjetou," vzpomíná Škoch, jenž ale v Lendlových stopách nakonec zdaleka nešel. Mohlo za to - jak jinak - zdraví. Když přecházel z juniorů do mužů, což je vůbec nejdůležitější fáze v životě tenisty, tři roky po sobě se u něj projevila EB viróza, únavový syndrom podobný infekční mononukleóze. "Měl jsem zvýšené teploty, bolesti hlavy a krku. Každý léto jsem tři měsíce nehrál, ztratil jsem sebevědomí a fyzičku," popisuje tenista, nad kterým jen lékaři kroutili hlavami, že se mu nemoc neustále vrací. Ke všemu si pak ještě přivodil únavovou zlomeninu žebra a stál znovu několik měsíců. "Zranění se na mně strašně podepsala. Necítil jsem se fyzicky dobře, jezdil jsem na turnaje, i když jsem nebyl stoprocentně ř t. To bylo to nejhorší, ale co jsem mohl udělat," říká, v jeho hlase ale není známka po zklamání. Nejvýš se v roce 1997 vyšplhal na 133. místo světa, pak se však rozhodl: budu se věnovat čtyřhře. "Jsem zdravější, od té doby nemám problémy." Když může, přihlásí se na turnaji do kvalifikace dvouhry, v indickém Čennaí si letos dokonce opět vyzkoušel hlavní soutěž podniku ATP. "Singl mě pořád strašně moc baví, a když je šance, rád si ho zahraju," vypráví muž, jenž ale exceluje především ve čtyřhře, kde je momentálně na 35. místě žebříčku. "Uživím se tím líp, než kdybych chodil do práce. Mám hezký život," není zatrpklý Škoch, jemuž se nakonec dostává úcty i ve Wimbledonu. "Hodně kluků si všimne mého jména u tréninkových kurtů a přijdou se zeptat, s kým jsem tehdy hrál ř nále, jaké to bylo. Je to příjemné." *** DAVID ŠKOCH Věk: 30 let Bydliště: Praha Výška a váha: 182 cm, 70 kg Na žebříčku: 779. - singl, 35. - debl Nejvýš na žebříčku: 133. - singl, 33. debl Bilance na okruhu ATP: 5:11 - singl, 89:114 debl Turnajové tituly: 4 (vše debl) Prize money: 621 133 USD čeští vítězové juniorských grandslamů 2006 DUŠAN LOJDA US OPEN 1992 DAVID ŠKOCH WIMBLEDON 1978 IVAN LENDL FRENCH OPEN IVAN LENDL WIMBLEDON
Témata:
