Zdá se to dávno, ale je to jen dvanáct let, co dal Zbyněk Pospěch (42) v dresu Dukly proti Olomouci čtyři góly v zápasu první ligy. Svůj sportovní život projel na červenou jeho rekordní den nevyjímaje. Pil, gamblil, jezdil bez řidičáku. Boural. Utrácel víc než vydělával. A všechno mu procházelo. Fotbalový útočník a dvojnásobný mistr ligy Zbyněk Pospěch pro web Bez frází popsal své divoké období, které ukončila až léčba v Bohnicích. Tady je pár jeho vzpomínek…
Chlast, pak čtyři kusy
Šestnáct piv, asi dvacet panáků, čtyři góly v ligovém zápase za Duklu. Stihl jsem to všechno během jediného dne. Nad ránem jsem se vypotácel z baru, celé dopoledne jsem prochrápal, a potom jsem tam Olomouci nasypal čtyři kusy. Pral se o korunu krále střelců, a přitom byl úplně na dně. Bez peněz, zato s milionovými dluhy. Věčně nalitý.
Celou zpověď Zbyňka Pospěcha čtěte na webu Bezfrazi.cz ZDE>>
O penězích
Vydělal jsem deset tisíc a utratil třicet, bylo mi to jedno. Půjčoval jsem si, neřešil jsem, že bych si měl něco někam odkládat, šetřit. Bydlel jsem u mámy a neplatil ani daně, zdrávko, socko… Vůbec jsem neznal a neuvědomoval si hodnotu peněz. Pro mě existovalo jenom teď a tady.
O souhře se Švancarou
Já ke Švancimu vzhlížel. Oba jsme si užívali pocit, že jsme někdo. Mně se líbilo, jak chodil mačkat automaty. Brnkoleto tomu říkával. Jdeme na brnkoleto… A k tomu samozřejmě chlast, holky. Neuměl jsem říct „ne“ na cokoliv, co navrhnul.
O jízdě na maturitu
Chlastáme a nad ránem sedíme na automatech s kamarádem Lukášem. Asi v pět mu říkám: „Ty vole, já musím na maturitu.“ Mě vůbec nezajímalo, co se může stát, že se můžu během těch 200 kilometrů z Opavy do Brna někde vybourat, někoho srazit, zabít. Zodpovědnost nulová.
O zkoušce
V poledne jsem jel zpátky domů s maturitou v kapse. Ze školy, kam jsem ani nechodil. To se nedalo neudělat. Zase jsem to všechno proplul, aniž bych dostal zjebáno, aniž by mi někdo vysvětlil, že tohle je špatně. Aniž by mi prostě řekli, že jsem kretén a ať se proberu.
400 tisíc měsíčně
Někde na mě před časem vypadly faktury, co jsem si nechával proplácet v Liberci, a málem jsem se pozvracel z toho, co všechno jsem projebal. Co jsem prochlastal, prokurvil a protočil na bednách. Byl jsem blbej. Díky prémiím jsem byl schopný vydělat třeba čtyři sta tisíc měsíčně.
O pocitu nadřazenosti
Řidičák mi vzali asi po čtrnácti dnech, co jsem si ho udělal. Chytili mě, jak s 1,4 promile vezu auto plné spoluhráčů. Tak jsem odevzdal řidičák, ale přece nebudu chodit pěšky... Když mě pak jednou chytli za rychlost, pokecali jsme o fotbale a pustili mě. Já si nepřipadal jako normální člověk. Ve svých očích jsem byl nadřazený, nedotknutelný.
O zbitém kamarádovi
Tím špatným jsem pro všechny byl, i když moje manželka spala s mým kamarádem. Chodil se mnou na kafíčka, než jsem se jako poslední ze všech dozvěděl, co za mými zády provádí. Když jsem ho v jednom baru potkal a on šel proti mně, prostě jsem se postavil a napálil jsem mu takovou, že skončil v bezvědomí.
O internetových sázkách
V Norsku jsem ke konci angažmá v Odd Grenland neviděl šanci, jak z toho ven. Z nudy jsem začal sázet přes internet, což tenkrát byla novinka. Prohrál jsem postupně nechutnou částku. Takovou, že jsem si musel půjčovat. Všechno se hroutilo.
O havárii
Vyrazil jsem z Bratislavy domů ožralý rovnou z akce. Valil jsem to jako prase, možná i dvě stě. A najednou mi v Brně došlo, že jsem minul odbočku na Olomouc. Zazmatkoval jsem, brzda, po svodidlech, nějaká auta jsme nabořili a píchli jsme to do příkopu. Auto na sračku. Byl to průser, navíc přijeli novináři. A já jezdil dál na řidičák z Norska. Žádný body, žádná pokuta, nic. Promlčelo se to.
O bezmoci mimo hřiště
Na hřišti jsem všechno dokázal dostat z hlavy, ale jak jsem vyšel z kabiny, musel jsem začít chlastat. A tak jsem furt jen pil, dělal problémy a oddaloval, co se na mě ze všech stran valilo. Začal jsem hrávat už jen po vesnicích, neměl kde bydlet a zjišťoval, že nic jiného než fotbal neumím.
O sebevraždě
Byli kluci, kteří se v podobných situacích oběsili, mě ale tohle nikdy nenapadlo. Já nikdy neměl depky. Jen jsem si potřeboval přiznat, že musím začít chodit do práce. Montovat dveře a okna. Dál jsem chlastal a denně sázel. Už ani ne tak proto, že bych chtěl vyhrát velké peníze, ale pro ten adrenalin ze hry. Ten mi bez velkého fotbalu chyběl.
O odhalení v léčebně
Šel jsem do Bohnic s tím, že mám problém s alkoholem, ale už když mě přijímali, hned mě prokoukli. Nebyl jsem jenom áčko, byl jsem i ukázkové géčko, gambler.
Celou zpověď Zbyňka Pospěcha čtěte na webu Bezfrazi.cz ZDE>>
Bývalá hvězda fotbalové ligy Zbyněk Pospěch odhalil, co předcházelo rekordu: 16 piv, 20 panáků a 4 góly
Témata:
alkohol, blesksport, fotbal, Brno, Norsko, Bratislava, Olomouc, Maturita, Bohnice, peníze, Dukla, Zbyněk Pospěch