Dvěma fantastickými zákroky pohlídal v nastaveném čase Opavě tři body a vynuloval tak budějovického nováčka. Gólman Vilém Fendrich se tak v posledních vteřinách stal klíčovou postavou zápasu, na které ztroskotali v krátkém sledu po sobě Ledecký s Táborským.
Co jste si v tu chvíli říkal, když na Vás pálili z bezprostřední blízkosti?
Doufal jsem, že už bude konec. Říkal jsem si, že je to poslední zákrok a tím to hasne.
Už v první půli jste řešil dvě těžké rány Dynama. Který zákrok byl pro vás nejdůležitější?
Asi bych vyzdvihnul ty dva zmiňované. Důležitost jim dalo i to, že šlo o samotný závěr. V první půli pak hlavně standardka Kladrubského, jehož střelu jsem si pohlídal.
Standardní situace byly do přestávky hodně podobné. Sledoval jste pozorně, kdo se na ně chystá?
Očekával jsem leváka i praváka, ale hlídal jsem si hlavně svoji stranu. Z takové blízkosti je hrozně těžké zeď překonat. Většina hráčů to cpe ke gólmanovi. Soustředil jsem se na to a zalepil to.
Po vyrovnané první půli jste neměli protihru. Co se přihodilo?
Chyběla nám mezihra. Ztráceli jsme hodně balonů, Budějky se dostaly do tlaku hlavně díky standardním situacím. Měly tam sérii několika rohů a těžko jsme se v této fázi dostávali do kombinace. Tím nás přikovali na vlastní polovinu a měli jsme tam jen asi dva náznaky šancí, jinak jsme se vlastně jen bránili.
Soupeř zahrával v zápase 11 rohů, Opava žádný. Bylo to pro Vás svazující?
Na můj vkus jich bylo opravdu hodně, hlavně mezi 50. a 60. minutou. Kluci v poli mají ale velký respekt za to, že ty standardky kluci ubránili a bezpečně je odehráli.
I po přestávce jste čelil trestnému kopu. Co bylo pro klíčové, že jste i třetí standardní situaci v zápase ustál?
Tam stačí, aby gólman udělal krůček za zeď a už to nestihne. Tím, že jsem zůstal v postavení, tak jsem tam ještě dosáhnul.
Z čeho vyplynuly závěrečné šance Budějovic?
Zdálo se mi, že pár hráčů přestalo hrát, protože čekali, že se bude pískat. Úplně to ztichlo, ale jsem rád, že jsem to stačil zlikvidovat.
