Hašek: Nechtěli jsme Slavii prasit. Závěr? Už jsem jen stál a klapal hubou
Navzdory čtyřgólovému debaklu přišel na tiskovou konferenci v dobrém rozmaru. „Chci pochválit pořadatele, že je tu čerstvý vzduch. Otevřený okna, to mám rád,“ prohodil kouč Bohemians Martin Hašek, když se po porážce 0:4 na hřišti Slavie objevil mezi novináři. Vzhledem ke spoustě změn v sestavě ligového lídra, věřil, že jeho „klokani“ mohou v Edenu uspět, nakonec ale zůstalo jen u přání.
Počítali jste s tím, že Slavia úvodní jedenáctku tak výrazně obmění?
„Trenér Trpišovský i otevřeně mluvil o tom, že dostanou příležitost hráči, kteří tolik nenastupovali. Doufali jsme, že jich bude hodně a věřili, že jejich hra tak bude trochu skřípat. První poločas tomu zhruba odpovídal, nebýt gólu ze standardní situace, kdy to Hušbauer fantasticky trefil do víka, byl zápas vyrovnaný. Dalo nám to naději, že pokud budeme odvážní, máme otevřenou možnost v zápase obstát. Naši naději nám ale vzala hned první standardní situace druhé půle, kdy jsme dali Slavii po nedorozumění hráčů dárek – 0:2.“
A pak už to bylo těžké…
Naše naděje v ten moment klesly velmi nízko, i když máme zkušenosti s otáčením takového výsledku, kurz na nás byl asi šedesát. Pak ještě třetí gól a bylo po zápase, už byla otrava to dohrávat. A pro mě i koučovat, už tam jen stojím, dívám se, jak se minuty vlečou a doufám, že nedostaneme ještě další gól. Ale ani to se nepovedlo, v naprostém konci zápasu jsme ještě dostali jeden na cestu. Pro nás zápas blbec, nezbývá než zapomenout.“
Po vyloučení Kamila Vacka jste navíc museli dohrávat v deseti.
„Ode mě z lavičky to vypadalo, že byl v obou soubojích dřív. Ale nechci zpochybňovat rozhodnutí rozhodčího. Těším se, až se na to podívám, tahle problematika je složitá. Jen chci říct, že jsme sem nepřijeli Slavii prasit, chtěli jsme hrát naprosto fair play. Lokty v obličeji mě mrzí, ale nebyl to náš záměr. To jen aby nevznikl pocit, že sem Bohemka přijela rozdávat rány.
Jak se dá na soupeře nachystat, když je předpoklad, že bude hrát spousta nových hráčů?
„První poločas byla nesehranost Slavie znát, zápas byl hratelný. Slavia udeřila ze standardky, že dostaneme gól z třiceti metrů do šibenice, jsem nečekal. Ale věděli jsme, že Pepa Hušbauer má vynikající střelu. Já proti němu hrál počtvrté nebo popáté a on dal snad v každém zápase gól střelou z dálky. Na to nevím, jak přesně se připravit. V naší metodice jasně máme na vlastní polovině zákaz faulů, ale teď byl odpískaný. Krchy tam musí jít tak, aby odpískaný nebyl. Jak by to bylo ve druhé půli, už se nedozvíme, protože přišel další gól ze standardky po rohu, který byl podle mě trochu zbytečný. Ale někdy hraješ zápasy, kdy soupeř má deset patnáct rohů a gól nedostaneš, teď najednou hop a 2:0.“
A bylo po zápase.
„Pak už bylo nad naše síly, abychom s tím něco udělali. Slavia měla hráče, co nehrají pravidelně, ale každého jednoho bychom do Bohemky brali. Jenže něco mi říká, že oni nepůjdou (usměje se). Vlastně nebylo kdy pomýšlet na to, že bychom se nadechli. Šlo to hezky postupně, já tam jen stál a klapal hubou. Čekal jsem, aby nebyl čtvrtý gól, a on stejně byl. Naštěstí přišel pozdě, tak už jsem se nestrachoval, aby nebyl pátej.“
