Když v šestnácti letech podepisoval ve Zlíně první profesionální smlouvu, tehdejší kouč Fastavu Bohumil Páník ho přirovnal k Tomáši Rosickému. Pořád v pohybu, hlava nahoře, elegantní kličky, důvtipné přihrávky, cit pro hru. Nebyl to výstřel od boku, Patrik Hellebrand má v sobě podobnou genialitu. V pondělí ji v dresu Slovácka proti Jablonci (1:1) poprvé naplno rozbalil v nejvyšší soutěži. Proč tak pozdě? „Jeho vývoj je zpožděný,“ vysvětluje trenér Martin Svědík.
Když na poslední minuty naskočí do hry náhradník, většinou si ho nestihnete všimnout. Než chytí tempo zápasu, je konec. Ovšem existují i jiné typy. Třeba Patrik Hellebrand. Toho je okamžitě plné hřiště a vy zíráte, co s balonem dovede. Jednoznačně víc než většina ostatních. „Dal naší hře to, co v ní někdy není,“ ocenil kouč Slovácka Martin Svědík. Říkáte si: Sakra, proč ten kluk nehraje víc?! „Fakt nevím, co mi chybí,“ krčil rameny subtilní záložník.
Kouč ví přesně. Tak ho nechme vyprávět. „Všichni by spěchali, ale u něj to musí jít postupně. Nemůžeme to na něj naložit,“ řekl Svědík. „Předtím dostával dávky, které ve svém věku neměl mít. Není připravený vydržet devadesát minut v takovém tempu. Ani mentálně není tak vyspělý. Když se s ním bavíte, je to ještě dítě.“
Někdo by řekl, že ho náročný trenér brzdí v rozletu. Když už jsme zmínili Rosického , ve dvaceti táhnul Spartu a za rok přestupoval za půl miliardy korun do Dortmundu. Jenže syn bývalého obránce Aleše Hellebranda, který si se
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
