Předseda Malík o Berbrovi: Ani Roman není jednička. Ego mám nízko

Otevřeně to neřekne, ale dá se to vycítit. Martin Malík se vidí výš než na páté místo mezi nejmocnějšími. Ovšem ví, že si za to může taky sám. „Nepůsobím dominantním dojmem. Mám nízko posazené ego," říká v rozhovoru, v němž vypráví především o svém vztahu s Romanem  Berbrem .

Roman Berbr říká, že spolu vycházíte bezvadně. Je to pravda?
„Za tu dobu, co jsem v roli předsedy, jsme si na sebe zvykli a víme, co od sebe můžeme čekat. Není to vyhrocené a v tuto chvíli ani konfliktní. Jsme schopni komunikovat. Musíme komunikovat. Volný čas spolu netrávíme, ale fungujeme normálně."

Jak máte vykolíkované území?
„Takhle otázka nestojí. Na úplném začátku to bylo jiné. I když jsem se pohyboval ve Slavii a na STESu, nepřišel jsem do role předsedy jako někdo, kdo se zabýval přímo fotbalem. Mám ovšem manažerský background. Mé silné stránky a silná pozice tak určitě byly v managementu, ekonomických věcech, sponzorských záležitostech. Tam jsem byl dominantní. Míň jsem toho věděl o sportovních oblastech a fotbalovém fungování. Ale že bychom si řekli: Tvoje je tohle, do tohohle se mi nemotej... tak to není. Spolek neřídíme jenom my dva. Každé pondělí se schází porada vedení, kde je pět lidí. Máme obsáhlou agendu, kterou společně řešíme. Fakt to není o tom, že máme vymezené sféry vlivu. Roman Berbr je pochopitelně součástí nejužšího vedení."

Pořadí na 10. až 1. místě najdete ZDE>>>

Pořadí na 11. až 20. místě najdete ZDE>>>

Pořadí na 21. až 30. místě najdete ZDE>>>

Pořadí na 31. až 40. místě najdete ZDE>>>

Pořadí na 41. až 50. místě najdete ZDE>>>

Vnější dojem je ovšem jiný...
„...to je mi jasné."

A sice, že to všechno řídí on. Když si něco usmyslí, dosáhne toho vždy? A umí vlastně být kompromisní?
„Nemyslím, že Roman vůbec chce být kompromisní. On je tvrdý, neústupný, pokud si myslí, že má pravdu. Věci říká, jak je cítí, jak je vnímá, jak si je myslí. Každý máme jiný styl. Já jsem diplomat. To je také důvod, proč jsem byl schopen vzejít vítězně z volby předsedy. Já se umím bavit se širokým spektrem lidí. A myslím, že není moc těch, pro které jsem nepřijatelný. Roman diplomatické jednání neuznává, jeho styl je jiný. Přijde a natvrdo ve třech větách řekne, co si myslí. Je mu jedno, jak to cítí protistrana. Řekne, že to je takhle, takhle, takhle."

Co vy na to?
„Pak záleží na tom, zda máte protiargumenty. Když ne, je to problém. Když vám nesedí jeho vyjednávací způsob, tak je to taky problém. Když máte argumenty, buď řekne rovnou: Ok. Udělejte to tedy takhle. Nebo si vezme čas, protože si chce zjistit dodatečné vstupy. Několikrát se mi stalo, že řekl: Měl jsi pravdu. V tu chvíli ho to přestane zajímat. Ale ano, jednání s ním jsou tvrdá a nepříjemná, protože říká věci, jak si je myslí. Ne každý se s tím srovná."

Teď je tu varianta, že vy máte argumenty, ale on zůstane na své pozici. Co pak?
„Pokud se dostaneme do polohy, že si oba stojíme za svým, pak se občas chytneme, což je normální. Dřív to končilo tím, že říkal: Dělej si, co chceš, já to beru na výkonný výbor. Na to tě upozorňuju a uvidíme, jak to dopadne. A odešel. Ale v posledních měsících jsme se do této polohy nedostali."

Bylo složité dostat se mu do hlavy?
„Zcela jednoznačně. Neříkám, že jsem se mu tam dostal. Ale dokážu lépe predikovat jeho názory a reakce."

Ovlivňuje váš vztah k němu, že to je on, kdo vás nechal provolit?
„Rozhodně ne. A je to jeden z důvodů, proč se vzájemně respektujeme. Jsou tu lidi - a to souvisí s tím jeho stylem, protože někdy to je nepříjemné, slyšet ty věci tak, jak je vidí a říká on -, kteří se mu chtějí za každou cenu zavděčit. Já jsem se však opakovaně dostal do situace, kdy jsem zůstal zabetonovaný na své pozici. A k tomu on má respekt. Pochopil, že to nemůže fungovat tak, že se všechno udělá po jeho."

Šéf FAČR Martin Malík na zápase Slavie s Interem

• 
• 
• 
• 
• 15 zobrazit galerii

Máte příklad?
„Rozjel jednání s potenciálním svazovým partnerem. A to je oblast, v níž jsem já dominantní. Měl určité představy, jak by se to dalo vystavět, já s tím od začátku zásadně nesouhlasil. Protože by to bylo nefér vůči ostatním partnerům, což by do budoucna nepomohlo. Já se zabetonoval, ale on chtěl dokázat, že i v této oblasti umí přinést něco pozitivního. Bylo vidět, že to chce dokázat. Ale nehnul se mnou, dopadlo to tak, že přijal mou vizi, a protistrana mu řekla: To bylo dobře vymyšlený. To utváří ten respekt."

Přistupujete na jeho styl diskuse? Snažíte se být třeba někdy tvrdší než on?
„To asi není ta správná cesta. Já mám jiný styl. On dokáže, a to neumí každý, že oseká všechny slupky, vytáhne jádro problému a řekne, že tohle je potřeba řešit. Někdy je to super, někdy ne. Prostě na něj fungují logické, věcné a srozumitelné argumenty."

Vzpomenete ještě na jiný střet?
„Mimořádná valná hromada kvůli členským příspěvkům. On tvrdil, že to není potřeba, protože ta minulá dala dostatečný mandát. Já že ano. A byla, rozhodl to výkonný výbor."

Podle Romana Berbra jste to právě vy, kdo je nejmocnějším mužem českého fotbalu. Sám sebe by dal na druhé místo. Jak byste to udělal vy?
„On skutečně ctí hierarchii. Leckdy odchází z jednání a říká: Nesouhlasím, ale ty jsi předseda. A co se týče pořadí podle mě, tak záleží taky na tom, jak vypadá pořadí na dalších místech."

Představme si, že žádné další pořadí není. Jen vy dva.
„Tak to je jasný, že jsem první. (smích) Já to řeknu jinak. Já mám na chlapa nízko posazené ego. Spoustu věcí, které by si lidé kolem mě vysvětlovali jako řízený útok proti své osobě, já takto nevnímám. To je moje výhoda v běžném fungování, ale třeba pro mediální obraz to je nevýhoda. I kdyby on tady nebyl, nepůsobil bych dominantním způsobem. Vždy by tu byli lidé, kteří by byli hlasitější, využili by k tomu celou řadu příležitostí. Já to mediální exposé vnímám jakou součást práce, ale nevyhledávámho. Proto nikdy nebudu tím, koho veřejnost považuje za jedničku. Takže si za to do určité míry můžu sám. Ale není to pro mě až tak důležité."

Není chyba, že máte ego nízko? Neměl byste být razantnější, byť proti své povaze?
„Spíš by mě to svazovalo. Navíc se do určité míry snažím chránit si své soukromí. Ale možná to chyba je."

Ještě to tedy zkusíme jednou: cítíte se jako nejmocnější?
„Pojďme se filozoficky bavit o tom, co znamená ve fotbale být nejmocnější. Pohledem toho, kam se umíte dostat, kam vám to otevře dveře, tam jsem samozřejmě hodně vysoko. To napoprvé souvisí s předsednickou židlí jako takovou, napodruhé už s tím, kdo na ní sedí. Co se týče přesahu do zahraničí, jsem nejvýš bezpochyby já - myslím například přesah na UEFA. Pokud se bavíme o domácí byznysové scéně, tak to naopak nemohu být já. U nás se těžko mohu měřit s lidmi, kteří za sebou mají obrovský finanční kapitál, mediální domy apod. Na domácím hřišti je díky tomu jejich síla někde úplně jinde. V kontextu těchto slov se tedy u nás jako nejmocnější necítím."

Kdo jím tedy je?
„Ani si nemyslím, že to je dnes Roman. Jsou tu někteří hráči, kteří jsou silnější a dominantnější. Určitě Daniel Křetínský a Jaroslav Tvrdík . Hodně brzo by měl vyletět taky Václav Brabec z Baníku, kterého čeká podle mě velká kariéra. Určitě je vysoko i Adolf Šádek."

Premium

Ročník 2019/20

Berbr: Nejmocnější? Že se mě bojí, je trochu správně. Dal bych se na dvojku

Premium

Ročník 2019/20

ŽEBŘÍČEK mocných v českém fotbale: protřelý boss i bývalé hvězdy

		Z	V	R	P	Skóre	B
1. Slavia		30	22	6	2	58:10	72
2. Plzeň		30	20	6	4	60:22	66
3. Sparta		30	14	8	8	55:35	50
4. Jablonec		30	14	7	9	46:41	49
5. Liberec		30	14	5	11	50:38	47
6. Ostrava		30	12	9	9	42:34	45
7. Č. Budějovice		30	13	4	13	46:45	43
8. Bohemians 1905		30	12	6	12	38:41	42
9. Slovácko		30	11	9	10	35:35	42
10. Ml. Boleslav		30	11	7	12	48:52	40
11. Olomouc		30	8	12	10	36:37	36
12. Teplice		30	7	10	13	29:49	31
13. Zlín		30	7	6	17	25:47	27
14. Karviná		30	5	11	14	23:39	26
15. Opava		30	5	8	17	16:47	23
16. Příbram		30	5	6	19	19:54	21

• Skupina o titul
• Skupina o Evropu
• Skupina o záchranu