Václav Kadlec a Sparta, to bylo osudové spojení. Gólový útočník, který kvůli vleklým zdravotním problémům ukončil kariéru už ve 27letech, v rozhovoru pro iSport Premium vypráví o svém období na Letné. Jak ho přijala šatna jako zelenáče v šestnácti letech, proč se do klubu vracel dvakrát a kdy ho začali brát pozitivně fanoušci?
V šestnácti jste se z Bohemians stěhoval na Letnou, tehdy za astronomických deset milionů korun. Dělalo to s vámi něco?
„Ne. Já nejsem typ, který by si tyhle věci okolo připouštěl. Deset milionů, to mi bylo úplně jedno. Jediné, z čeho jsem byl nervózní, byl příchod do nového kolektivu. Zvlášť v šestnácti letech. Tahle vlastnost mě asi bude provázet celý život. Do té doby jsem hrál maximálně s devatenáctiletými kluky, navíc jen pár měsíců. A najednou jsem šel do kabiny plné dospělých chlapů.“
Jaké to pro vás bylo, když jste poprvé rozrazil dveře od kabiny sparťanského áčka?
„Nedávno jsem byl na kafi s Jardou Blažkem a bavili jsme se o tom, že se to nedá srovnat. Moje doba s touhle a Hložanem. Teď je kádr složený tak, že tam moc třicátníků není. Nejsou tam tolik kluci, kteří by si ve fotbale prošli něčím velkým. Tehdy to byla persona vedle persony. A já se neměl s kým bavit, byl jsem tam vyloženě sám. Měl jsem to složité, pro Hložana je teď super, že během měsíce zapadl. Jsem za to rád, klukům to určitě přeju, ale v tomhle to měli ulehčené.“
Přes koho jste se do party začleňoval?
„Páťa Berger se snažil, byl taky od pana Pasky. Chtěl mi pomoct, ale ono to úplně nejde. Spíš se o mě staral na hřišti, hodně mě hledal přihrávkami a tak. Zlomilo se to v momentě, kdy jsem týmu začal s nadsázkou vydělávat peníze. Dal jsem gól, něco se mi povedlo. Pak mě kabina začala brát mnohem víc, to byl takový zlom.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
