Jakub Dvořák
16. dubna 2021 • 13:15

Svatba místo repre a záhon u stadionu. Blázen Ljevakovič se loučí

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ve čtvrté minutě hodil sáně a ve šlágru se Spartou vyfasoval žlutou kartu. Symboličtější začátek v české lize si snad Admir Ljevakovič nemohl ani přát. Bylo září 2007 a bosenský tvrďák hrál svůj první zápas za Teplice. V neděli oslavil jubileum - jako první cizinec v historii odkopal ve FORTUNA:LIZE 300. ligové utkání a vstoupil do Klubu legend. „Už jsem tomu nevěřil. Dva roky zpátky jsem s fotbalem málem skončil,“ směje se budoucí trenér.



Objevili se Petr Rada, Samir Merzič, Aidin Mahmutovič či Edin Džeko. Zdravice přilétly ze všech koutů Evropy a k tomu záběry, jak Admir Ljevakovič, teplický válečník, rozdával na severu Čech radost. Gratulace k 300. startu ve FORTUNA:LIZE pojali „skláři“ i přes tíživou situaci v tabulce  opravdu slavnostně.

Přitom to na pokoření tohoto milníků už nevypadalo, že?
„Když jsem loni moc nehrál, říkal jsem si, že už to nedám a skončím v béčku. Ale přišla různá zranění, párkrát jsem naskočil a dostal jsem znovu chuť to překonat. Pak to zase vyšumělo, nedostával jsem se ani do nominací a nevypadalo to. Nakonec se to povedlo, za což jsem fakt rád.“

A dorazily gratulace ze všech stran.
„To nebylo jen tak. Kovi (Martin Kovařík, manažer PR a marketingu) přišel s tím, že se mám dostavit do VIP, že prý předseda Pavel Šedlabuer s námi chce mluvit. Byl jsem z toho hotový. Zase se budou řešit naše špatné výsledky. Vždyť já to nosím furt v hlavě a řešíme to stále dokola. Hrůza.“

Zaskočili vás?
„No já čuměl. Pustilo se video, kde mi gratuluje Edin Džeko a další bývalí spoluhráči. Hrozně mě to potěšilo. Měl jsem radost, že si na mě všichni vzpomněli.“

Však jste první cizinec v Klubu legend...
„To byla moje velká motivace. Už pár měsíců zpátky jsem věděl, že mám nejvíce startů mezi cizinci. Tehdy jsem si pro sebe řekl, že aspoň něco je splněno. Nakonec se povedl i Klub legend, jen jsem smutný, že to je zrovna v současné situaci, kdy se Teplice rvou o záchranu v lize. Věřím, že vše dopadne dobře a pak bude velká oslava.“

Rozlučková?
„Na sto procent. Už jsem byl rozhodnutý před dvěma lety po výprasku 0:8 s Mladou Boleslaví. Přestal jsem pravidelně hrát a měl se pomalu přesouvat do role trenéra, ale nakonec jsem se nechal přesvědčit, že to ještě zkusím. Teď už je to ale definitivní. Chci se rozloučit záchranou v lize. Věřím, že když budou v blízké době diváci na stadionu, že by se dal domluvit přátelák, na který by přijeli kamarádi Edin Džeko, Samir Merzič či Aidin Mahmutovič a další skvělí kluci, které jsem v Teplicích poznal.“

MOMENTY 26. kola: Ljevakovič legendou, Holeš hvězdou týdne a co Čelůstkův culík?
Video se připravuje ...

Jak jste se v Teplicích objevil?
„Bylo to čirou náhodou. Jiří Plíšek sem tahal hráče. Do Teplic, na Kladno a do dalších ligových klubů. A před podpisem tu měli i Aidin Mahmutovič v Teplicích a Avdija Vršajevič ve Spartě. Tehdejší bosenský manažer mi z ničeho nic řekl, ať si taky zabalím a sednu do auta, že prý jedu s nimi.“

Vás v Teplicích nečekali?
„Vůbec. Přijel jsem v květnu, domluvila se týdenní zkouška, v srpnu jsem podepsal smlouvu a v září debutoval proti Spartě.“

Slavný debut, kdy ve čtvrté minutě přišla první žlutá v lize - za ostrý skluz na Martina Abrahama.
„Byl jsem strašně nervózní. Bydlel jsem kousek od stadionu, a když jsem se dozvěděl, že Jirka Sabou nebude, takže budu hrát, nemohl jsem tomu uvěřit. Chodil jsem ulicí sem tam a přemýšlel, jaké to bude. Volal jsem domů do Bosny. Snad jsem ani nespal. Den před zápasem pršelo a já si vzal na měkké hřiště lisovky. Všichni hráči na mě nevěřícně čuměli, jestli jsem se nezbláznil. Každopádně jsme vyhráli, já měl velkou radost, jenže kluci už tolik ne. Tehdy umřel Vlastimil Mareček. Neuměl jsem česky ani slovo, ale z výrazů jsem pochopil, o co jde.“

S kým se vám v Teplicích hrálo nejlépe?
„Nejvíc zápasů jsem odehrál s Tomášem Vondráškem, ale nejvíc mi toho dal Štěpán Vachoušek. Bylo na něm znát, že má zkušenosti z ciziny, z pohárů i reprezentace. Od něho jsem se toho hrozně moc naučil."

Paradoxně s Edinem Džekem jste si moc nezahráli, ale jste přátelé, viďte?
„Byli jsme tu fakt krátce. I proto mě obrovsky překvapilo, že na mě nezapomněl. Z Německa sem často jezdil. A když přestupoval do Anglie, dal mi na sebe číslo. To mě až zaskočilo. Jednou mě pozval na utkání AS Řím. Nádhera. Seděli jsme kousek od Tottiho. Jen jsem zíral. Edin je stále hodný a skromný kluk. Na Teplice nedá nedopustit."

Admir Ljevakovič sbírá jednu žlutou kartu za druhu a už překonal v historických tabulkách dosavadního rekordmana Pavla Horvátha
Admir Ljevakovič sbírá jednu žlutou kartu za druhu a už překonal v historických tabulkách dosavadního rekordmana Pavla Horvátha

Kdy u vás přišel zlom z role cizince na lídra kabiny?
„Poprvé asi, když jsem dostal kapitánskou pásku od Zdeňka Ščasného. Když trenér vybere za kapitána cizince, je to známka toho, že pro tým něco odvádí. Od té chvíle jsem cítil, že mi někdo věří a chce, abych kabinu usměrňoval.“

Ani jednou se vám nezastesklo po domovu?
„První týden byl zlomový. Bloudil jsem po Teplicích s batohem a igelitkou. Nachodil jsem tři čtyři kilometry a hledal zastávku, odkud mi jede autobus. Říkal jsem si, jestli se na to nemám vykašlat. Zda mi to za to stojí, že se radši vrátím domů. Pak si mě ale vzal k sobě Samir Merzič, podepsal jsem smlouvu a vše se v dobré odvrátilo.“

Jak se na vás dívají v Bosně? Nikdy vás nechtěli do reprezentačního týmu?
„Odehrál jsem pár zápasů za jednadvacítku, skončil náš cyklus a dál jsem se nedostal. Po čase se moje jméno v Bosně objevilo, že bych mohl být zajímavým hráčem pro národní tým. Jenže zrovna sraz vycházel na termín svatby. Tak jsem si vybral a od té doby nic. Když jsem dosáhl na 300 zápasů v české lize, v Bosně se objevily články, že jsem překonal velký milník a opět se připomnělo, že je škoda, že jsem nikdy za reprezentaci nehrál.“

V Česku se vám líbí?
„Vydržel jsem tu téměř 14 let, takže asi jo (směje se). Našel jsem si zde kamarády. Nejen fotbalisty – znám tu hasiče, zedníky. Jsou to obyčejní lidé, kteří s vámi neřeší jen sport a vše kolem něj. Bavíme se o všem. Děti už půjdou do školy a školky, není co měnit. Jsme tu jako doma a nemám žádnou myšlenku, že bych musel někam odejít. Pokud mě někdo nevyhodí.“

A co doma mimo fotbal vlastně děláte?
„Před pěti lety jsem si kousek od stadionu koupil zahrádku, kde jsem každý den. Ze začátku jsem zahradničil, měl jsem papriky, brambory, okurky... Jenže děti vyrostly, chtěly hrát fotbal, tak jsem záhon zoral, zasadil trávu, dal dvě branky a máme hřiště. Grilujeme, přijdou kamarádi, dáme pivko a je nám dobře.“

Nezasteskne se vám po staré teplické partě?
„To víte, že jo! Staré časy mi chybí. Občas sedím v masérně a v šuplíku u kávovaru má Eda Poustka schované staré fotky. Dívám se na ně a vidím Milana Matulu, Martina Slavíka či Tondu Rosu. Vzpomínám na to, jaké to tu s nimi bylo a vždycky jim vyfotím, jak tenkrát vypadali a vyprávíme si staré zážitky.“

Který byl největší?
„Určitě vítězství v českém poháru v roce 2009, ale hodně mi utkvěla v hlavě i asistence u gólu Aidina Mahmutoviče, díky kterému jsme v sezoně 2012/13 porazili Ostravu 3:2 a zachránili se v lize. I díky tomu je doteď liga v Teplicích.“

Nyní je účast mezi elitou v ohrožení. Proč to současné generaci „sklářů“ neklape?
„Vůbec nevím. Nikomu do hlavy nevidím. Poslední roky jsou výsledky špatné a já osobně to mám hodně v hlavě. I to je jeden z důvodů, proč končím. Jsem typ, který si náladu z fotbalu tahal domů. Při vítězství jsem byl spokojený, ale poslední roky přináším spíš negativní věci. Rodina i kamarádi se shodli, že už to dál nemám zapotřebí a je čas přejít do jiné role.“

Bude z vás trenér?
„Jsme domluvení, že budu asistentem v béčku a až to půjde, pokusím se o áčkovou licenci. Nyní to nejde, covidová situace ji odkládá. Zatím je varianta, že budu hrajícím asistentem, ale uvidím, jak to půjde, spíš budu radši, aby dostávali šanci nadějní kluci.“

Fotbal se mění. Brousci jako vy postupně z trávníků mizí. Jste připravený tento trend přijmout?
„Ne! Tenhle trend rozhodně neberu. Vždycky jsem byl fanoušek Manchesteru United a mým oblíbencem byl Roy Keane. Tvrďák a trochu blázen jako já. A takového hráče potřebujete v týmu. Zajede, přibrousí... Dnešní fotbal je jiný, je rychlý, kombinační, ale důraz je stále potřeba.“

Kde teda budete brát inspiraci?
„Za 14 let jsem tu poznal spoustu trenérů, a když se mi nějaký trénink líbil, bavil mě a něco mi dal, přišel jsem domů a hned jsem si ho šel nakreslit a napsat poznámky. Sešit mám schovaný a budu z něho čerpat.“

Cizinci s nejvíce starty ve F:L

Admir Ljevakovič (Bosna a Hercegovina) 300
Karol Kisel (Slovensko) 279
Matúš Kozáčik (Slovensko) 242
Marek Bakoš (Slovensko) 217
Alexandre Mendy (Francie) 207

Odmítl Rusko i Liberec

Téměř 14 let věrný Severočech. Odejít ze Stínadel na jinou adresu? Pro Admira Ljevakoviče hodně citlivá věc. Přesto se k tomu párkrát schylovalo. „Přišly nabídky z Ruska a Ukrajiny, ale pro klub nebyly ideální. Něco bych si vydělal, ale pan Hrdlička mě nechtěl pustit,“ vzpomíná 36letý záložník. Pak přišlo laso z Česka. Liberecký kouč Jaroslav Šilhavý sháněl v ročníku 13/14 posilu na Evropskou ligu. „Ale šlo jen o hostování, to pan Hrdlička také zatrhnul,“ směje se Ljeva. „Já se nikam nehnal. Vždy jsem to nechal na něm a dnes nelituji,“ dodává rekordman v počtu žlutých karet v nejvyšší tuzemské soutěži.

Vstoupit do diskuse
0

FORTUNA:LIGA - první fotbalová liga 2023/2024

Nejvyšší česká fotbalová soutěž FORTUNA:LIGA se i v sezoně 2023/2024 odehraje ve formátu s nadstavbou. Vrací se skupina o Evropu, protože české týmy budou mít v nadcházející sezoně opět pět pohárových účastníků. Titul obhajuje Sparta Praha.

Základní část - tabulka a rozpis zápasů Dresy iSport Index Sestřihy zápasů VIDEO momenty Fantasy liga

Stránky klubů: Viktoria Plzeň * Slavia Praha * Sparta Praha * Bohemians 1905

Fotbal dnes * Liga mistrů * Evropská liga * Konferenční liga

34. kolo
Články odjinud


Články odjinud