Zranění, koronavirus, karty či pokles formy. Proti všemu byl pardubický stoper Martin Toml v sezoně 2020/21 rezistentní a jako jediný v celé FORTUNA:LIZE odehrál kompletních 3060 minut. „Nikdo mu nevěřil, tak jako celému týmu. A on odehrál všechny minuty a velmi dobře. Jsem za něj šťastný, mám ho rád za to, jaký je a jaký má přístup,“ uvedl na adresu železného muže trenér Jiří Krejčí.
Do sezony šel Martin Toml s bilancí dvou prvoligových startů za dva kluby (Mladou Boleslav a Karvinou) a se skromným přáním.
„Dal jsem si za cíl aspoň dvě ligová utkání, abych neměl tři starty ve třech týmech,“ přiznává s odstupem. „Nakonec se mi jich povedlo třicet čtyři,“ dodává pak s jasným zadostiučiněním.
Je to obdivuhodný počin, v minulé sezoně FORTUNA:LIGY nechyběl pětadvacetiletý obránce ani minutu jako vůbec jediný v soutěži. Tomlův rekord ideálně zapadá do krásného příběhu pardubického nováčka, který se vzepřel všem předpokladům a nakonec obsadil s 52 body sedmé místo.
„Pro nás to byla určitě snová sezona, skoro všichni nás před rokem tipovali na sestup,“ připomíná odchovanec Sparty. Ani jemu osobně se navíc nevěřilo.
„Když jsme vstupovali do ligy, někteří odborníci říkali: Vy do ní jdete s Tomlem? Tak to upřímnou soustrast… Nikdo mu nevěřil, tak jako celému týmu. A on odehrál všechny minuty a velmi dobře,“ prohlásil pro Pksmag.cz pardubický trenér Jiří Krejčí. „Jsem za něj šťastný, mám ho rád za to, jaký je a jaký má přístup.“
Přízeň trenéra byla důležitým předpokladem stoprocentní Tomlovy docházky. Zatímco spoluhráči kolem něj v obraně se točili, na lavičce postupně skončili oba beci Tomáš Čelůstka s Janem Proskem i pravý stoper Martin Šejvl, 188 centimetrů vysoký zadák měl místo pod penzí.
„Nedělá vyložené chyby a je výborný v hlavičkových soubojích,“ vypíchl Krejčí. „Vážím si toho, jaký je profík, to není záležitost peněz, ale toho, jak se chová, jak se stará o svoje tělo. Je to charakter, jeho děda hrál ligu, je ze sportovní rodiny. Má to v sobě, ví, jak se chovat v kolektivu. Jen bych po něm chtěl, aby na hřišti víc mluvil a byl hlasitější. Je takový tichý.“
To je, na hřišti slyšíte zejména kapitána Jana Jeřábka, který spoluhráče ve všech řadách hlasitě organizuje. Toml představuje spíš klidnou sílu.
„Musím poděkovat za důvěru trenérům, že mě stavěli a dávali mi celou sezonu příležitost. Snažím se ji každou minutu, každý zápas i trénink splácet, jak nejlíp umím, samozřejmě to pro mě byla i motivace makat a pracovat na sobě dál,“ líčí.
Jen stabilní výkonnost by však nestačila, úctyhodnou sérii mohly narušit i karty či zranění, v této sezoně navíc řádil i ošidný koronavirus. Proti všemu byl však Toml odolný.
„Jde o styl řešení herních situací. Když jsem byl v soubojích dřív, nefauloval jsem. Dostal jsem dvě žlutý za celou sezonu, což je super. Ale je to ošemetné, můžete udělat zákrok na poslední chvíli a je z toho červená. Tyhle fauly, zranění i covid se mi naštěstí vyhýbaly,“ pochvaluje si.
V sezoně vstřelil i dva góly, v posledním kole proti Jablonci měl na noze třetí.
„Z mého pohledu chybělo tak třicet centimetrů, byla to škoda, měl jsem to dát. Zavřel jsem zadní tyč, ale bohužel jsem to trefil, jak jsem to trefil, letělo to kousíček vedle,“ lituje. Stejně jako utkání, která Pardubicím herně ani výsledkově nevyšla. I když jich bylo jen pár…
„Musíme se poučit ze zápasů, které jsme nezvládli, v kterých jsme vybouchli. To je pro nás úkol do další sezony, která bude strašně náročná. Budeme v ní chtít potvrdit naše výkony, budeme se chtít posunout výš,“ tvrdí ambiciózně.
