V týdnu na Rapidu ještě začal jako náhradník, v sobotu proti Sigmě už šel do základní sestavy. Sparťanský záložník Jakub Pešek (28) měl sice prsty v úvodní inkasované brance, aktivním výkonem v dalším průběhu duelu se ovšem vykoupil. „Osobně jsem se to snažil hodit za hlavu a hrát co nejlépe. Člověk se s tím musí rychle srovnat, jinak by ho to semlelo. Myslím, že se mi to docela povedlo,“ prohlásil.
Poprvé v sezoně jste nastoupil v základní sestavě. Jaký to byl z vašeho pohledu zápas?
„Hodně jsem na něj těšil. Začátek jsem ale nechytil úplně dobře, byl jsem u inkasované branky. Pak už to nebylo špatní, i když finální a předfinální fáze mohly být lepší. Fanoušci si zasloužili vidět víc našich branek, šancí jsme na to měli dost.“
Neměl jste obavy, co s vámi udělá rychle inkasovaný gól?
„Osobně jsem se to snažil hodit za hlavu a hrát co nejlépe. Člověk se s tím musí rychle srovnat, jinak by ho to semlelo. Myslím, že se mi to docela povedlo.“
Možností jste měli spoustu, znovu a znovu jste ale naráželi na výborně chytajícího Macíka. Nelezla už na vás trochu frustrace?
„Pořád jsme se tlačili do útoku. Věděli jsme, že když za tím půjdeme, tak nám tam nějaká šance spadne. Naštěstí jsme rychle srovnali a mohli se zase trochu uklidnit. Rozhodně jsme pořád věřili, že ten zápas zvládneme.“
V závěru ale přišla další lacino inkasovaná branka. Podobný výpadek by vás mohl proti Rapidu mrzet.
„To rozhodně. Musíme si na to dávat pozor a dohrávat to v klidu. Je potřeba, abychom podobné zápasy, kde se hodně útočí, končili soustředěně. Zkušenější týmy by nás mohly potrestat, což by byla velká škoda.“
Do Sparty jste se vrátil v létě, jste ale jejím odchovancem. Jak jste si užil děkovačku?
„Byla to nádhera. Vzpomněl jsem si, jak jsem tady jako kluk podával míče. Vždycky jsem byl šťastný, kdy jsem viděl hráče slavit. Máme úžasné fanoušky a já jsem rád, že jsem si to s nimi mohl užít.“
