Pevnou rukou řídí svištící mašinu z Uherského Hradiště. Direktivně i empaticky. Slovácko si vyskakuje na tuzemské obry a trenérský věhlas Martina Svědíka (47) dávno přesáhl hranice regionu. Pardubický rodák prostě k smrti nerad prohrává. Na podzim to v lize zažil jen na Slavii (1:2) a v Plzni (1:2). Kouč třetího celku FORTUNA:LIGY v rozhovoru pro iSport Premium vypráví o přínosu brankáře Filipa Nguyena i důležitosti zkušených opor Michala Kadlece a Milana Petržely.
Nejste překvapený, jak vysoko se váš tým opět vyšvihl?
„Fotbal samozřejmě ovlivňují různé faktory, na hřišti se může stát cokoliv. Ale vím, jak trénujeme, jak hrajeme. Ty zápasy vidím, vnímám, analyzuju. Měl jsem akorát strach o sebevědomí po vyřazení v poháru. Mohlo to námi zacloumat. Ale mančaft se s tím vyrovnal velice dobře. Snažíme se neustále zlepšovat. Pořád máme nějaké rezervy, což je taky důležité.“
Vím, že o konkrétních cílech nemluvíte, ovšem dostat se do šestky už by měla být jasná meta, ne?
„Řekli jsme si, že bychom do šestky být chtěli. Tím se netajíme. Pro Slovácko by to byl velký úspěch. Ale náš prioritní cíl je hrát co nejlíp a být co nejvýš.“
To vám řeknou i v Karviné, v Teplicích, ve Zlíně…
„Zní to jednoduše, ale má to přece svou logiku. Chceme v každém zápase uspět, prodat naši hru, hrát s co největším zápalem. Nevím, jak to pojmenovat…Jdeme se prostě na hřiště totálně vydat. Sparta řekne, že chce být první. My jsme realisté, tvrdíme tohle. Nestavíme si vzdušné zámky.“
Víte, jak to v české lize chodí. Je pro menší moravský klub vůbec reálné udržet se až do konce na špici vedle Sparty, Slavie, Plzně?
„Takovým způsobem nechci přemýšlet. Já jsem jako dítě. Každý zápas chci vyhrát. Když se to nepovede, přemýšlím, jsem smutný, naštvaný. I hráče se snažím přesvědčit, aby jim nestačilo
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
