Čau, co tu děláš? Vukadinovič trénuje ve Zlíně. Chci hrát v Česku, přeje si
Čau, co tady děláš? Hráči Zlína zírali, když v sobotu po poledni potkali Vukadina Vukadinoviče (31) v tréninkovém areálu klubu. Srbský záložník, jenž předčasně ukončil angažmá v Radnički Niš, se chystal na zápas béčka Fastavu, s nímž už pár dnů trénuje. Může se stát, že brzy povýší do áčka. Je to jeho prioritní přání.
V třetiligové rezervě Vukadin Vukadinovič mladíky převyšuje. Je vidět, že mezi ně nepatří. Rád by co nejdřív zase seděl v kabině s Poznarem a spol. „Tady jsem se cítil nejlíp. Zlín je moje srdcovka,“ líčí srbské torpédo v rozhovoru pro isport.cz. Co na to vedení? „Uvidíme, podíváme se, jak vypadá,“ neslibuje mu nic Zdeněk Grygera, generální manažer klubu. Mimochodem, proti zlínskému dorostu nasázel „Vuky“ hattrick a režíroval tak výhru 5:2. Grygera to viděl…Jeho comeback je zase o kus blíž. Ve Zlíně odehrál v letech 2015-2018 celkem 89 zápasů a vysloužil si transfer do Sparty. Poslední sezony však měl slabší.
Vukadine, jaký máte plán na jaro?
„Ukončil jsem kvůli rodině angažmá v Srbsku. Poprosil jsem Zdeňka Grygeru, jestli bych se nemohl připravovat s béčkem. Chtějí se na mě podívat, půl roku jsem byl pryč. Určitě bych chtěl hrát v Česku. Manželka je Češka, chci žít tady.“
Je varianta, že se znovu objevíte v první lize v dresu Fastavu?
„Těžko říct. Samozřejmě bych byl rád. Zlín je moje srdcovka a druhý domov. Koupil jsem tu byt. Je mi třicet a myslím, že pořád mám co nabídnout. Nepřibírám, rychlost mám a zkušenosti taky. Musím pochválit kluky a hlavně trenéry z béčka. Pracují hodně dobře, ten styl se mi líbí. Navíc já teď cítím úplně jinou motivaci.“
Jak to myslíte?
„Máme mimčo a kvůli synovi chci dokázat, že na to mám. Chtěl bych, aby mě ještě viděl hrát.“
Prý o vás stojí druholigový Prostějov nebo třetiligová Kroměříž. Bral byste i nižší soutěž?
„Preferuju první ligu a Zlín. Ten je pro mě číslo jedna. Ale zatím nevím, jestli by klub měl zájem. Pokud ne, budu čekat, jestli se ozve někdo jiný. Nejradši bych zůstal na Moravě.“
Ve Zlíně se vám dařilo nejvíc, že?
„Tady jsem se cítil nejlíp. Vím, že to se mnou bylo všelijaké. Byl jsem mladší a nechal jsem si nakecat od různých agentů špatné věci. Teď jsem mentálně úplně jinde. Mám rodinu, nejde mi tolik o peníze. Chci si fotbal užít. Kvůli synovi mám obrovskou motivaci.“
O návratu už jste jednali s vedením dříve, potvrdíte to?
„Je to tak. Tehdy jsem udělal chybu, že jsem měl moc vysoké požadavky. Zpětně to uznávám. Kdybych to tenkrát podepsal, nejspíš bych teď byl ve Zlíně. Ale poučil jsem se.“
Takže už jste levnější.
(směje se) „Nevím, jestli bych to řekl takhle, ale jsem ochotný se domluvit. Říkám si, že pokud mám někde restartovat kariéru, tak kde jinde než tady? V klubu znám každého, včetně realizačního týmu. Se všemi těmi lidmi jsem měl dobrý vztah. I s majitelem panem Červenkou.“
Proč jste rozvázal kontrakt v Radnički Niš?
„Měl to být velký projekt. Přišlo hodně nových hráčů, chtěli jsme vybojovat Evropu. I ze čtvrtého místa v lize bychom se dostali do předkola. Radnički Niš je čtvrtý největší klub v Srbsku. Jenže s financemi je to v zemi složité. Peníze chodily pozdě. Pak nevíte, na čem jste. Za dva měsíce se vyměnilo snad pět trenérů. Jednou prohrajete a hned letíte. Nebylo to až tak profesionální. Rodinu jsem měl v Česku, a když jsem viděl, že to tam nedává smysl, v listopadu jsme ukončili smlouvu.“
Vysvětlete mi, jak se váš pobyt ve městě podařilo tak dlouho utajit? Ani hráči áčka o vás nevěděli.
„Nechtěl jsem na sebe moc upozorňovat, dokud se klub nevyjádří, co a jak. Kádr se navíc hodně změnil. Znám Poznyho (Tomáše Poznara), Fantyho (Antonína Fantiše), Roba Matejova, Dostyho (Stanislava Dostála) a Rakyho (Mateje Rakovana). Už jsem se s nimi pozdravil. Ptali se, co tady dělám. (úsměv) Vím, že toho mají teď dost, nechtěl jsem nikoho otravovat. Ale určitě bude čas zajít na kafe a pokecat.“
