Proč nedosáhla Sparta v derby na třetí vítězství v řadě? Protože podlehla dojmu, že se červenobílým herně přibližuje. Ale její série byla hlavně dílem slabších dnů Slavie. Neděle v Edenu to názorně demonstrovala. Zároveň ukázala, že i červenobílí mají oproti top Evropě rezervy, byť vývoj fotbalu chápe Jindřich Trpišovský mnohem lépe než Pavel Vrba.
Sor a Lingr: Jako přes kopírák (aneb Taktika vs. improvizace)
Z kterého prostoru se vyklubal vítězný slávistický úder? Z pravého křídla z pohledu domácích. Nešlo o náhodu. Už před Lingrovou brankou se opakovalo totožné schéma. Tudíž se nejednalo o improvizaci, nýbrž o nacvičenou akci.
V kostce si manévr z 31. minuty zrekapitulujme. Stoper Aiham Ousou našel přihrávkou u lajny beka Alexandera Baha. Ten prvním dotykem narazil balon Tomáši Holešovi, který si k němu ze středu seběhl. Nový slávistický Souček okamžitě kolmou přihrávkou za obranu vybídl Yiru Sora, aby dokázal, že je nejrychlejší z rychlých.
Všichni věděli dopředu, co se bude dít. V zápase to předvedli ještě několikrát. Holeš měl v utkání 6 pasů za letenskou defenzivní linii na rychlonožku Sora. Prostě tolik potřebný automatismus.
Zpátky do děje. Sparťan Dávid Hancko výpad obranným zákrokem přerušil. Po autovém vhazování však sparťané umožnili slávistům přečíslení 2:1, i když měli čas to nedopustit. Byla přece přerušená hra a mohli zaujmout lepší postavení.
Ovšem neučinili to, a tak Bah mohl, aniž by byl pod tlakem, odcentrovat za sparťanskou obranu mezi malé vápno a přední tyč. Trest nepřišel zásluhou skvělého reflexu brankáře Dominika Holce, který zpacifikoval Sorovu hlavičku.
Že by sparťanům jedno klepnutí přes prsty stačilo? Kdepak. O deset minut později dopustili repete, tentokrát však už s fatálními důsledky. Slávisté se opět dostali do oblasti (z jejich pohledu) pravého křídla.
Zásluhou získaného Holcova odkopu od brány a Hanckova prohraného vzdušného souboje. Slovenský legionář po něm padl na zem, leč jeho simulaci polský rozhodčí nezbaštil a nechal pokračovat ve hře, stejně tak i po Haraslínově škobrtnutí o Bahovu nohu.
Slávistický obránce se tak zjevil zase sám z boku před pokutovým územím. Bek Ladislav Krejčí starší na něj nevystoupil, pozičně bránil území nikoho, a tak mohl Bah zase nerušeně odcentrovat do předem smluveného ostrůvku. Lingr se k přízemnímu centru sklonil hlavou a míč tečoval do sítě.
Jeden z mnoha důkazů o připravenosti jednoho rivala a nepřipravenosti druhého byl na světě. Trpišovský a spol. věděli, že sparťané nejsou pevní na obou krajích hřiště, a podle toho se zařídili.
Nikdo jim
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
