Teplice se na startu nadstavby uvedly dvěma góly – a on byl u obou. „Jestli si víc cením gólu, nebo asistence? Nejvíc si cením bodu,“ pousmál se teplický záložník DANIEL TRUBAČ po remíze s Bohemians. Se svými parťáky dvakrát ztrácel, ale pokaždé se dokázali do zápasu vrátit.
Je bilance 1+1 pro vás ideální scénář? Vytýká se vám, že solidní výkony málo podporujete čísly.
„Proti Bohemce jsem se cítil dobře. Svědčí mi, když jdou zápasy rychle po sobě. Obvykle mi ale chvilku trvá, než se do toho dostanu: uprostřed hřiště vám nikdo nedá ani metr. Nicméně časem se pokaždé udělá prostor a hraje se mi dobře.“
Už poněkolikáté jste doplatili na slabší první poločas. Proč vám nejdou?
„Dá se říct, že to bylo oboustranně nervózní. Ani my ani Bohemka jsme toho ze hry moc neměli. Prvních třicet minut se hrálo od vápna k vápnu, spíš se bojovalo. Probrali jsme se až po inkasovaném gólu.“
Ulevilo se vám, když jste zkraje druhé půle vyrovnal?
„Jen částečně, protože za tři minuty Bohemka znovu odskočila. Pak jsme přežili klinickou smrt, naštěstí jsme nedostali třetí gól. Místo toho jsme se dokázali znovu dotáhnout. Jsem rád, že nás to nesložilo, remíza je spravedlivá.“
Skupina o záchranu je hodně našlapaná, od barážových příček vás dělí jediný bod. Cítíte se pod tlakem?
„Na každého to působí jinak. Já se snažím jít na plac s čistou hlavou a předvést co nejlepší výkon. A tabulku sleduju, až když prohrajeme. Pokud se nám bude dařit pravidelně sbírat body, bude to jen o nás. Je potřeba si dodat sebevědomí: víme, že fotbal hrát umíme, a v určitých pasážích jsme to předvedli i proti Bohemce. Snad v tom budeme pokračovat.“
