Pět minut do konce, váš tým ztrácí jeden gól a váš člověk na lavičce nervy. Jako Pavel Čvančara, kondiční trenér Liberce a národního mužstva. Za nedělní atak ve Zlíně na hráče soupeře a dokonce i hlavního rozhodčího ho čeká trest. Od klubu ho už zná a nevyhne se pokutě, od disciplinárky téměř jistě dostane zákaz činnosti. Navíc ho řeší fotbalová asociace.
Zlínský záložník Robert Hrubý odmítal pár vteřin podat balon soupeři, aby mohl hodit aut. Pavel Čvančara, liberecký kondičák, to neustál. Sápal se po míči, s Hrubým se strkal. Dostal za to červenou kartu – a když ji spatřil, šel si to vyřídit i s rozhodčím. Do Jana Všetečky ve vzteku strčil. Ničemu nepomohl, Liberec padl 1:2.
Celá věc se pochopitelně objevila v zápisu. „Hrubé nesportovní chování, násilné chování vůči hráči soupeře (strkání a cloumání) v přerušené hře. Po udělení červené karty vstoupil na hrací plochu a strčil rozhodčího do oblasti hrudníku,“ popsal incident do zápisu o utkání sudí Všetečka.
Sám Čvančara už ví, že ustřelil. „Moje chování bylo neprofesionální a velice celého momentu lituji,“ tvrdí. Spouštěčem většího průšvihu, tedy ataku sudího, prý byla červená karta. „Velice mě zaskočilo, že jsem dostal přímo červenou kartu, a v emocích jsem bohužel zareagoval neadekvátně i směrem k hlavnímu rozhodčímu.“
Slovan Liberec svého hříšníka v průběhu pondělí intenzivně řešil. Nakonec rozhodl o trestu, jehož součástí je i pokuta. Pohovor měl být podle informací Sportu velmi důrazný a výše finančního postihu by se měla pohybovat v nižších desítkách tisíc korun. „Kondiční trenér Pavel Čvančara byl za své chování při nedělním utkání ve Zlíně v rámci našich interních pravidel tvrdě potrestán. Uznal svou chybu a trest, který zahrnoval i finanční sankci, akceptoval,” sděluje sportovní ředitel klubu Zdeněk Koukal.
„Trest, který bude následovat, musím přijmout a z celé situace se poučit,” potvrzuje Čvančara a patrně mluví i o postihu od disciplinární komise. „Řešit to určitě budeme,“ potvrzuje její předseda Richard Baček. Na Čvančaru dopadne paragraf číslo 48 s názvem Tělesné napadení.
V něm se píše: „Kdo se dopustí tělesného napadení cloumáním, vražením, udeřením na delegované osobě a byl za to vyloučen, bude potrestán zákazem činnosti až na šest měsíců nebo peněžitou pokutou až do výše 50 000 korun.“
Otázka spíš zajímavá než zásadní: Může se trest vztahovat i na zápasy české reprezentace, pro niž Čvančara coby kondiční trenér rovněž pracuje? Že by Jaroslav Šilhavý hypoteticky přišel o svého muže na zápasy listopadové proti Faerským ostrovům a v Turecku?
Disciplinární řád na takovou kuriozitku výslovně nemyslí, protože v paragrafu 24 Zákaz výkonu funkce, který se týká pozice kondičního kouče, se o mezinárodních utkáních nehovoří. V paragrafu 23 Zákaz závodní činnosti, jenž řeší výlučně hráče, však ano, což dává jisté vodítko.
„Patrně bychom se tímto řídili,“ říká Baček. A zmíněný paragraf dává všechny možnosti: „Hráč může startovat v mezinárodních utkáních, ledaže z rozhodnutí vyplývá něco jiného.“
Vedení asociace si prohřešku svého muže z realizačního týmu pochopitelně všimlo. „Přestože se tato událost nestala během zápasu reprezentace, vedení národního týmu je samozřejmě ve spojení jak s Pavlem Čvančarou, tak se zástupci Slovanu Liberec. Pavel Čvančara sám dobře ví, že podobné chování je nepřípustné, a upřímně toho lituje. Hned po utkání se také osobně rozhodčím omluvil. Trest ponese nejen od klubu, ale pravděpodobně také od disciplinární komise. Událost s ním bude interně řešit i reprezentace,“ říká Petr Šedivý, mluvčí reprezentace.
Jiří Krejčí, bývalý trenér Pardubic, komentuje věc s nadhledem. „Já jsem na lajně také rapl, ale tohle je přes čáru. Fotbal je emotivní záležitost, trošku se mu přepálila kontrolka. Když to řeknu ze srandy, tak by si měl vzít příště nějaký prášek. Myslím, že Luboš Kozel to s ním vyřeší. Měl by mu říct: Hele, klid. Od toho, abychom něco říkali rozhodčímu, jsem tady já. Podle mě to tak nastaví a bude klid.“
Jen se dá čekat, že Čvančara u toho bude až o něco později. Až si odpyká trest.
Očima aktéra: Červená mě zaskočila
Pavel Čvančara, kondiční trenér Liberce
„V 85. minutě se od domácího hráče Roberta Hrubého odrazil míč za pomezní čáru, před naši lavičku. V momentě, kdy se pro něj sehnul Maksym Talovjerov, ho Robert Hrubý posunul a pak vzal do ruky. Vyběhl jsem z lavičky a snažil se mu ho vzít, přičemž došlo ke vzájemnému kontaktu, kdy mi Robert roztrhl rozlišovací triko a já do něj strčil. Okamžitě jsem si uvědomil své nevhodné chování a čekal jsem za něj žlutou kartu. Velice mě zaskočilo, že jsem dostal přímo červenou kartu, a v emocích jsem bohužel zareagoval neadekvátně i směrem k hlavnímu rozhodčímu.
Po chvilce jsem toho litoval, ale bohužel už jsem nemohl inkriminovaný moment vzít zpět. Po zápase jsem se byl omluvit všem rozhodčím i delegátovi. Vše mi vysvětlili a podali jsme si ruku. Z autobusu jsem pak přímo komunikoval i s Robertem Hrubým, kterého jsem trénoval a mám s ním výborný vztah. Vše jsme si vysvětlili a popřáli hodně štěstí.
Moje chování bylo neprofesionální a velice celého momentu lituji. Do budoucna se v tom změním a podobné emotivní vystupování se už nebude opakovat. Trest, který bude následovat, musím přijmout a z celé situace se poučit.”
