PŘÍMO ZE ŠPANĚLSKA | V létě se postaral o největší poprask v tuzemském fotbale. Útočník Jan Kuchta po návratu z Ruska zamířil do Sparty a nikoli do Slavie, odkud loni v lednu přestoupil do Lokomotivu Moskva. Od sešívaného společenství to pořádně schytal, sám se dlouho k celé anabázi vyjadřovat nechtěl. Učinil tak až s odstupem několika měsíců pro deník Sport a web iSport.cz. „Spousta lidí může kopat kolem sebe a v létě to taky dělalo, ale já takový nebudu. Nemám to zapotřebí. Mám čisté svědomí,“ zdůrazňuje.
Doslova přes noc se v očích Slavie proměnil z hrdiny v padoucha. Na Janu Kuchtovi nenechali nit suchou šéf klubu Jaroslav Tvrdík i trenér Jindřich Trpišovský. Sportovní ředitel Jiří Bílek zase zmínil domluvenou schůzku, na kterou se hráč neměl dostavit.
„Nemohl jsem na žádnou schůzku dorazit, protože jsem o ní nevěděl. Oni ji svolali, ale beze mě. Já byl v tu chvíli už na Spartě,“ reaguje s odstupem času samotný hráč.
Při popíjení kávy u hotelového bazénu ve španělské Marbelle hovoří o letních událostech klidně, bez větších emocí. „O mně se ví, že co mám na srdci, to na jazyku. Když něco cítím, tak to řeknu. A jestli se to některým lidem nelíbí, za to já nemůžu…,“ krčí rameny. „Už je to za mnou.“
Skutečně je to tak, že jste události z loňského léta nechal definitivně u ledu?
„Jo, já to neměl na mysli de facto už po soustředění. V Rakousku jsem měl prostor, abych to zpracoval a dostal se do toho. Hodně mi pomohla rodina, manželka a lidi okolo. Na Spartě i všude jinde. Byl jsem za to moc rád. Teď už řeším pouze můj současný klub, tedy Spartu.“
Dá se říct, že to pro vás bylo zatím nejdivočejší období v kariéře?
„Když to řeknu upřímně, tak co se dělo, to byl úplný blázinec. Pořád se něco řešilo, bylo toho spousta. Já nedělal nic jiného, než že jsem měl telefon na uchu nebo v ruce.“
TOP 50 hlášek českého fotbalu za rok 2022. Kompletní žebříček najdete ZDE >>>
Což si dovedu představit, že úplně není váš styl.
„Přesně tak, mám to v životě postavené úplně jinak. Naštěstí to se mnou řešilo i dost jiných lidí. Ke mně se pak dostala finální informace, zda ano, či ne. A rozhodnutí bylo na mně. Pro mě tohle není, abych byl pořád na telefonu. Měl ho v kapse, neustále mi zvonil, musel jsem odepisovat. Jsem rád, že jsem se mohl opřít o lidi kolem sebe. Do značné míry to všechno okolo vyřešili za mě.“
Veřejnost zatím zná pouze jednu verzi toho, co se v létě dělo. Tu slávistickou. Jak vše probíhalo z vašeho pohledu?
(krátce se odmlčí) „Moje nejužší okolí vědělo, jak se rozhodnu. A co mám v hlavě. Ty zprávy, co se z druhého břehu vyrojily… Nebylo to příjemné. Myslím, že by to skousnul málokdo. Sparta se ke mně ale zachovala výborně, to mě moc podpořilo. Já se pro tenhle klub rozhodl, o tom druhém klubu jsem
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
