Za takový příspěvek by se nestyděl ani Dani Alves ve vrcholné barcelonské éře pod vedením Pepa Guardioly. Ani kterýkoli jiný špičkový pravý bek. Právě z této pozice zařídil Jan Juroška tři góly Baníku do sítě Brna. Nejdříve dvakrát posadil centr spoluhráčům přesně na hlavu, pak slabší levačkou vymetl šibenici a po třech letech oslavil premiérovou trefu v ostravském dresu. „Z pohledu čísel asi nejlepší zápas,“ usmíval se třicetiletý obránce. Deník Sport mu udělil devítku.
Trenéři s ním rádi pracují díky poctivosti, zarputilosti a intenzivní běžecké aktivitě. Jan Juroška nic nevypustí, spolehněte se. Proto mu občas prominou horší první dotyk, zbrklost, netaktické vystoupení nebo centr na prvního hráče, někdy na tribunu.
V sobotu nebylo co odpouštět, rodák z Prostřední Bečvy nazul žluté kopačky, a byť nejde o nejnovější model, exceloval v nich. Připsal si nádherný gól a dvě precizní asistence.
Hrát takhle Juroška pořád, neskončil by na podzim ve třetiligovém béčku a neprodlužoval končící smlouvu (do června 2024 s opcí) až letos v únoru, přestože je taky třeba brát v úvahu zdravotní trable, které jeho angažmá v Ostravě provázejí.
Vždyť 38 zápasů a v nich necelých 2400 minut odpovídá spíš jedné sezoně než třem ročníkům. Příchod Pavla Hapala na Bazaly mu kariéru nakopnul. Není tajemstvím, že si sedli.
Hostováním v Liberci dokonce Juroškovu silnou pozici odnesl Gigli Ndefe, do té doby dva roky jasná volba na pravý kraj obrany. Buď Nizozemec, nebo Muhammed Sanneh půjde v létě zřejmě o dům dál.
„Předvedl výborný výkon, ale i v Olomouci hrál dobře. Jeho centry byly vynikající a gól tomu dal tečku,“ chválil kouč, ale nezapomněl dodat, že třicátník z Beskyd zkrátka výkyvy, zejména technického ražení, pravidelně opakuje.
„On to tak má, pak přijde zápas, kdy si to předkopne nebo kopne do autu...“ usmál se Hapal.
Bohužel pro Musu Alliho, jenž ho na své straně absolutně nestíhal, kvůli čemuž vydržel nigerijský křídelník na vítkovickém trávníku pouhých 38 minut, předvedl Juroška právě proti němu zřejmě nejlepší výkon v životě. Měli jste vidět reakce baníkovců po šibenici, jež uzavřela skóre. Někdo se smál, druhý se nevěřícně chytil za tváře a běžel za střelcem, jiný jen tleskal a kroutil hlavou.
Přitom minimálně brankář Zbrojovky Martin Berkovec mohl tušit, co přijde. „Už jsem mu takhle jednou dal gól v přípravě,“ culil se Juroška. „Kluci mě samozřejmě hecují, že je to náhoda, ale úplně si to nemyslím. Dal jsem si dotyk trošku doleva, musel jsem to zaobalit a utáhnout.“
FCB odehrál podobné utkání jako minule v Olomouci. Rovněž se opřel o efektivitu, stoprocentní přístup a nadstandardní kvalitu individualit, mezi které kromě Jurošky patřil Cadu či Srdjan Plavšič. Fanoušky potěšil i návrat Jaroslava Svozila po třinácti měsících, naopak negativem jinak povedeného odpoledne je zranění Jiřího Klímy (kotník) a Davida Lischky (zadní stehenní sval).
Teď už ale ztráta dvou členů základní sestavy realizační tým tolik mrzet nemusí, sedmibodový náskok na barážové Brno (plus faktor vyššího bodového zisku po základní části, který by hrál ve prospěch Slezanů v případě rovnosti) je čtyři kola před koncem i vzhledem k formě luxusní.
„Až si to urveme a bude to jasné, oddechneme si. Je na nás velký tlak, ale věřím, že nás to posílí. Mužstvo dobře zareagovalo a já si myslím, že i záchrana v lize se slaví. Když se podíváme do Německa, nebo i jinam, tak vás to může jen zocelit,“ zakončil Hapal optimisticky.
Protějšek Martin Hašek měl trochu jinou náladu. „Teď je naším úkolem, abychom se mezi sebou nerozje*ali, ale dokázali se dobře připravit na Pardubice,“ podotkl hořce trenér Zbrojovky.
Očima brankáře Zbrojovky Martina Berkovce |
|
Člověk si připadá jak trouba „Musím říct, že takhle jsem naposledy nadával v Karviné, kdy jsme prohrávali taky 0:3 po poločase s Bohemkou. Jeli jsme do Ostravy uhrát nějaký výsledek – a dopadne to blamáží. Říkali jsme si, že nesmíme domácí pouštět do centrů a náběhů, ale nechávali jsme je úplně samotné. Přitom na druhé straně gólman neměl nic, je to už několikátý zápas to samé. Pak Juroška pěkně vystřelí... Takové góly teď dostávám pořád, protihráči si na mě dělají góly týdne nebo roku. Je to strašně unavující, člověk si tam připadá jak trouba, protože vlastně nic nechytne a dostane čtyři kusy. Ale už je to fuk, rozhodující zápasy budou s Teplicemi, Pardubicemi a Zlínem. My tři se tam budeme plácat.“ |
