Na tři, nebo na čtyři vzadu? Toto téma mezi slávistickými fanoušky ale i experty rezonuje delší dobu. Trpišovský rozestavení rád mění, od loňského jara ale primárně využívá variace na 3-5-2. Poslední dvě utkání na Spartě a v Miláně ale trenér sáhl po tom, co Slavii zdobilo v nejúspěšnějších sezonách. „Ve čtyřce jsme hráli celý život a chtěli bychom v tom pokračovat,“ naznačil.
Dříve to bylo dogmatem. Trpišovský ze svého 4-5-1 ustupoval jen vzácně. A Slavia drtila ligu, úspěšně dobývala i Evropu a k tomu atraktivním fotbalem. Pak začaly experimenty. Pražané začali s formací šíbovat dle soupeře a brzy se začali přizpůsobovat tak, že šla jejich původní identita do pozadí.
„Spousta týmů za poslední dobu změnila způsob bránění a zakládání akcí. Pro nás je obrovský rozdíl, když hrajeme proti týmu, co má jednoho hrotového hráče a dva hrotové hráče. Od toho se odvíjí zbytková obrana a zajišťování hráčů,“ vysvětloval Trpišovský využívání systému na tři stopery.
K tomu začal pravidelně sahat během jarní části minulé sezony. Nereagoval tak jen na vývoj napříč ligou, snažil se i využít hráčů, co měl k dispozici. Ve formaci 3-5-2 či 3-4-3 se totiž nehraje na klasická křídla. Ta Slavii v kádru
