- Video se připravuje ...
Vyhodit, nevyhodit. To je, oč tu běží. Lars Friis, trenér Sparty, je rozhodně na hraně, i když od Tomáše Rosického dostal dočasnou důvěru. Po potupě s Atlétikem (0:6) v Champions League i ligovém úpadku se řeší, zda by měl odejít. Do konce podzimu zbývá pět utkání. Na jednu stranu pouze, na druhou je to dost velký prostor, kdy se propadnout ještě níž, nebo se naopak resetovat. Tady jsou důvody, pro obě varianty Friisovy letenské budoucnosti.
Proč by měl skončit?
Řeč čísel je jednoduchá a neúprosná. V Lize mistrů má Sparta po pěti zápasech čtyři body. Ještě ji čekají Feyenoord Rotterdam (naposledy remizoval na City), Inter Milán a Bayer Leverkusen. Jak z tohoto tria duelů vykutat potřebných pět až šest bodů je otázka za bambilion. Těžko…
V domácí soutěži jsou Letenští čtvrtí, čtrnáct punktů za Slavií. To je bída až hrůza v sezoně, kdy jde šampion přímo do Ligy mistrů. Zejména ji drtí bilance posledních dvanácti střetů. Jen dvě výhry (Liberec a v poháru Brno), tři remízy. Zbytek prohry.
Změny? Nic pro něj
V zápase s Atlétikem bylo zřejmé, že soupeř přehrává Spartu ve středu pole rotací hráčů, kteří se do centrálního prostoru přemisťovali z jiných postů. Podobně to ostatně konali také City.
Friis na to však nereagoval, neposílil dvojici Kaan Kairinen, Qazim Laci. Navíc Filip Panák není v takové formě a fyzickém ideálu, aby z pozice stopera podporoval zmiňované duo. Albion Rrahmani či Victor Olatunji jsou také jiné typy než Jan Kuchta, jenž v klíčových místech často pomáhal. Tento signifikantní problém se opakuje, přesto Friis nemění rozestavení ani nezasahuje přímo při zápase. Je to chyba.
Bezradnost je cítit
Zdaleka není takový rváč a tygr jako byl v první fázi sezony. Při koučinku je to znát na první pohled. Po Atlétiku byl viditelně (a pochopitelně) zdrcený. Vyrazil sice ihned za rozhodčími a hráči, ale v klasickém kolečku se nezdržel. Ono bylo ostatně mnohem kratší, než bývá zvykem.
Výsledky ho viditelně srážejí. „Je vycuclý, trenéři to tak mají,“ připustil nedávno sportovní ředitel Tomáš Rosický. Tehdy se ještě zdálo, že by kouč mohl energii zase nabrat, nyní už ne.
Nové koště…
Říká se pověra o novém koštěti, které dobře mete. Proto se dělají změny, do kabiny a na hřiště zhusta dorazí impuls, hráči jsou najednou pod rozdílným vedením, přijmou trochu jinou motivaci. I to je věc, kterou aktuálně Sparta potřebuje.
Proč by měl zůstat?
Sázka na minulost
Friis je pevně propojen s posledními sparťanskými úspěchy. Dorazil v době, kdy jeho předchůdce Brian Priske rozhodně nebyl za mága jako na konci letenského angažmá. Friis se jako asistent staral o ofenzivu, s kolegou si sedli tak, že brali dva tituly a nachystali mužstvo na postup do Ligy mistrů.
U něj už byl Friis bez Priskeho, v kvalifikacích však ukázal tým perfektně nachystat takticky, projít do velké soutěže. Vzpomínky na tyto sladké dny (a Friisův vliv na výsledky) mu pomáhají.
Rosického uvážlivost
Sportovní ředitel není rozhodně mužem překotných řešení. Sází na trpělivost, možná i vlivem hráčských dob v Arsenalu, kde se pozice šéfa Arsene Wengera rozhodně nezpochybňovala ani neotřásala.
Rosický jede v tomto módu i ve Spartě, vždyť například Zdeňka Ščasného odvolal na jaře 2019 až ve chvíli, kdy to bylo nezbytné. Sám navíc později přiznal, že kouče takzvaně předržel. Verdikt měl přijít dřív. Jenže bezhlavý střelec z něj rozhodně nikdy nebude.
Související články
Související články
