V posledních dvou týdnech dal dvě branky. A každá z nich byla vyhlášena nejkrásnějším gólem kola. Jan Rezek se v kyperské lize nejdřív „odvázal“ proti Doxe přímým kopem ze třiceti metrů, o týden později napodobil proti Alki lob Karla Poborského ze zápasu s Portugalskem na EURO 1996.
Co se stalo, že dáváte jeden gól týdne za druhým?
„Těší mě to, to je jasné. Ale trestňák jsem dal ze třiceti metrů, u něj jsem měl i trochu štěstí. A při tom druhém to prostě tak vyplynulo ze situace, zkusil jsem to. Že bych kvůli tomu létal ve hvězdách, to určitě ne.“
Na trestné kopy jste určený?
„Jsme asi tři nebo čtyři. Ale naši Portugalci se k tomu vždycky tak hrnou, že člověk ztratí chuť. Abych se s někým na hřišti přetahoval o balon jako Balotelli, na to nejsem. Přijdu k balonu, zeptám se, jestli to chce někdo kopat... A protože tohle bylo z větší dálky, samozřejmě o to moc zájem neměli. Spíš chtěli centrovat. Já jsem jim řekl, že to vystřelím, tak mi to nechali a neotravovali mě. Měl jsem dost času, abych se uklidnil a soustředil se na to, jak to kopnu.“
V zápase proti Alki jste dal krásný lob. To bylo první, co vás napadlo, jak tu situaci vyřešíte?
„Přesně. Bylo to první, co mě napadlo. Už když jsem dostal balon, viděl jsem gólmana, jak letí dopředu, ale pak se zastavil. A byl celkem dost z brány.“
Nebál jste se, že překopnete bránu? Balon jste podkopl hodně.
„Abych pravdu řekl, jak jsem to dloubnul a běžel dál, vypadalo to chvilku, že to jde přes. Pak to ale naštěstí začalo docela padat. Spoluhráči se mě smějí, že to lobuju jako Messi. Tak jsem jim říkal, že Messi to lobuje metr před brankářem, já na to musím mít dvacetimetrový odstup.“ (směje se)
VIDEO: Parádní přímák Jana Rezka
Vzpomněl jste si na Karla Poborského a jeho lob proti Portugalsku na EURO 1996?
„Já jsem to měl daleko jednodušší než on. Nikoho jsem kolem sebe neměl, on to měl složitější. A taky jsem na to rozhodně měl daleko víc času než on. Měl jsem velkou radost, protože to bylo v době, kdy jsme přežili několik šancí soupeře a tohle byl gól na 1:0. Uklidnil nás.“
V minulé sezoně jste dal v lize sedm gólů, teď už tři. Co vám na to říkají spoluhráči?
„Vloni se mi taky povedl začátek, dal jsem ve čtyřech zápasech Evropské ligy tři góly... Pak se ale změnil trenér, přestal jsem hrát v útoku a přesunul se do zálohy. Samozřejmě že gólů ubylo... Spíš si ze mě utahují, nečekali ode mě ani lob ani takový gól z přímáku. V minulé sezoně jsem žádný takový gól nedal, bylo to spíš z vápna, dorážky hlavou... Ptají se mě, co se stalo, že dávám najednou takové góly. Vážím si toho, ale nepřeceňuju to, viděl jsem gól Martina Jiránka a to bylo o třídu někde jinde.“
Cítíte se i díky takovým gólům být v dobré formě?
„Jo, cítím se v pohodě. I jako tým hrajeme dobře, ve čtyřech kolech jsme ztratili dva body. Daří se nám a já se cítím dobře. Kdybych se necítil, asi bych na takový trestňák z dálky ani nešel. Ani bych si nedovolil takový lob, spíš bych převzal balon a šel s ním dál.“
