Máme nejhorší hřiště v Česku, láteří Slovácko. Oraniště využil Hradec
Malovali si, jak budou prohánět celky na pohárových příčkách, šlapat jim na paty. Jenže poté, co jim doma porozdávali body, prohráli fotbalisté 1. FC Slovácko na svém hřišti i s posledním Hradcem Králové (0:1) a aktuálně mají blíž ke čtvrtému celku od konce než čtvrtému týmu tabulky celkově. Spoluviníka našli hned po zápase: mizerný stav trávníku, který jim proti pozorné obraně outsidera nedovolil hrát kombinačně.
Snaha být „nad věcí“ z fotbalistů i trenéra 1. FC Slovácko čišela. Nechtěli všechno svést pouze na stav hřiště, chyby hledali i u sebe. Ale málo naplat: pocit, že kdyby mohli, hráli by doma s Hradcem Králové úplně jinak, a měli by i větší šanci ho porazit, v nich hlodala až moc silně.
„Máme nejkatastrofálnější hřiště v České republice v první a ve druhé lize. To se doufám změní a přejdeme k fotbalovosti, kterou máme danou. Zrovna na vysoké hráče Hradce by platila, bohužel zjednodušení hry muselo být dáno pokynem. Nejde tam dělat taková kouzla,“ zlobil se trenér Svatopluk Habanec.
Doma si jeho celek nevytvořil tolik vyložených šancí, jak by si v zápase s posledním celkem soutěže představoval, a část viny podle domácích ležela na ploše, jejíž pokutová území připomínala během tuhé bitvy spíš oraniště než prvoligový pažit.
„Hřiště je hřiště. Je březen a nemá cenu se na hřiště vymlouvat, to v tomto období nebude jiné. Pro oba je stejné, ale je to hrbaté, což víc vyhovovalo Hradci. Když někdo brání, vyhovuje mu to víc,“ podotkl i útočník Libor Došek.
Uznali to i nečekaní vítězové, kteří se mohli naplno soustředit na odvracení centrů a nakopávaných míčů ze stran, jimiž se Slovácko snažilo nahradit kombinační hru.
„Hřiště nám docela nahrávalo. Slovácko zjednodušilo hru a s jejich centry jsme si poradili, i když nám to tam lítalo horem dolem. Konečně jsme dali v zápase první branku, pak se nám trochu líp dýchalo. I tak bylo vítězství bylo vydřené a vybojované,“ řekl hradecký zadák Adrian Rolko, jehož souboje s Doškem byly pro vývoj utkání velmi důležité.
Neuhlídal ho jedinkrát, ve 23. minutě. Došek po ideální přihrávce od Luboše Kaloudy hlavičkoval zblízka sám, brankáře však nepřekonal.
„Rozhodně se to dalo vyřešit lépe. Neřekl bych, že to byla těžká pozice, spíš jsem to blbě trefil. Dalo se hlavičkovat blíž k tyčce, já jsem mu to dal nad hlavu. On se rychle přesunul a měl tam ruce,“ přiznal střelec.
Pátá domácí prohra v řadě, tím víc, že přišla s outsiderem, Slováckem pořádně otřásla. Přálo by si vidět se někde úplně jinde než zapíchnutého uprostřed tabulky. Zklamání bylo velké.
„Byli jsme lepší než Hradec,“ řekl Habanec. „Když centrujete a balon skončí úplně někde mimo, zpracujete si ho a soupeři stačí, když kouká na vás a vy musíte vnímat i ten balon, je to problém. Ale to není důvod, proč jsme prohráli,“ trval na svém.
Pro Doška, na jehož hře útok Slovácka z velké části stojí a padá, měl pochopení. I dvě ojedinělé šance, v nichž se druhý nejlepší kanonýr ligy ocitnul, v jedné vlastní a druhé vytvořené pro Martina Kuncla, totiž z jeho pohledu mohly stačit.
„Kdyby (Došek) dal na 1:1, tak by se drbali (hradečtí) stopeři Rolko s Chelbounem. Takhle na něho prakticky vyzráli, protože on ze své šance gól nedal,“ podotkl rozladěný trenér.
