Hrdina Krmenčík: Běhá mi mráz po zádech, když vidím Limbu bojovat
Není divu, že to byl zase on. Spartu už jednou oddělal, dvěma góly na Letné, tentokrát stačil „jenom“ jeden. Znamenal tři body pro Viktorii a pro Michaela Krmenčíka osobně čtvrtý zářez, který z něj definitivně dělá nejlepšího plzeňského střelce v ligové soutěži. „Je to paráda dávat góly za tenhle tým,“ říká upřímným tónem útočník.
Viktoria obléhá šestnáctku Sparty, jenže ne a ne se do něj pořádně dostat. Pak si vezme míč stoper Roman Hubník, balon lehce podkopne, vidí, že za hochy v bílém už letí Michael Krmenčík. Hostům se ho nepodaří uhlídat, 23letý útočník zase dává Viktorii cennou výhru nad rivalem.
Podruhé jste sundal Spartu, je to náhoda, nebo máte speciální schopnosti, abyste ji dával góly?
„Je to spíš náhoda, připravuju se na tenhle zápas jako na každý jiný. Ale musím přiznat, že je to fakt super pocit porazit Spartu, přál bych to každému dát jí gól a zařídit tím výhru.“
Když jste pomohl Viktorii ke třem bodům na Letné dvěma góly, říkal jste, že jste z toho v prdeli. Co teď?
„Teď jsem z toho ještě víc v prdeli.“ (smích)
Dá se to popsat i nějak... Jinak?
„Je to takový pocit... (přemýšlí) Nevím, jako splněný dětský sen, tak mi to připadá. Ale to už jsem taky někde říkal, nebudu se furt opakovat. Přál bych to zkrátka každému zažít. Jsem rád, že se to stalo zrovna mně.“
Máte proti Spartě zvýšenou motivaci?
„Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Každý kdo nastoupí proti Spartě, to cítí. A když hrajete za Viktorii Plzeň, tak se Sparta musí porážet.“
Svého letenského rivala jste porazili už popáté v řadě. Věříte si na ni víc, když máte v zádech tuhle statistiku?
„My se soustředíme na každý zápas stejně, neříkáme si v kabině, že by bylo dobrý vyhrát popáté, pošesté... Jde nám o to udělat každý zápas našim fanouškům radost.“
Spartě jste odskočili touhle výhrou na sedm bodů, jak je to teď s přímým soubojem o titul?
„Ještě nejsme ani v polovině, takže bych radši nedělal závěry. Budeme ještě hrát na podzim proti Mladé Boleslavi, to potřebujeme zvládnout, aby nám neutekla.“
Zápas jste nedohrál, jste zraněný?
„Měl jsem nakopnuté lýtko nebo bérec, proto jsem radši vystřídal po domluvě s trenéry, aby tam šel čerstvý Pozny (Tomáš Poznar).“
Byl jste jednou z nejdůležitějších postav Viktorie, ale přiznejte, jak daleko jste byl od odchodu z Plzně před sezonou?
(přemýšlí) „No, bylo to takový... Padesát na padesát.“
Teď jste nejlepší střelec týmu v lize, v něm vás udržel především zájem trenéra Romana Pivarníka o vás. Myslíte, že to mužstvu vracíte svými góly? Že splňujete i nároky okolí?
„Když zapátrám do hluboké historie, tak jsem tu začínal jako šestnáctiletý kluk. Moje vzory tenkrát byly David Limberský, Pavel Horváth, vzhlížel jsem k nim a fandil jim. A dneska? Běhá mi mráz po zádech, když vidím, jak Limba bojuje, jak Milan Petržela nevynechá jediný souboj. Je to se hrát s nimi, hrát za Viktorku. Mám rád lidi kole týmu, a dávat góly za tenhle tým je paráda.“
