23 sekund na hřišti a gól. Wágner zopakoval na Slavii kousek svého trenéra
Zažil to na vlastní kůži. Dobře ví, jaké to je přiběhnout na hřiště a za pár vteřin šoupnout balon do soupeřovy brány. Tomáš Wágner připomněl svému kouči Josefu Muchovi skoro šestnáct let dávnou minulost...
Karviná střídá. Stav je 3:1 pro Slavii, zdá se být hotovo. Ale ještě opatrně, na plac běží Tomáš Wágner.
Kmitá, kmitá, aby si doběhl na pozici v útoku. Následuje nákop od Patrika Lé Gianga, jeho kolega vyhraje souboj, míč propadne až k Wágnerovi a ten je sám před Ondřejem Kolářem úspěšný.
23 vteřin.
Zhruba tak dlouho trvalo od střídání, než dal Wágner gól. Fakt rychlovka a navíc tím vrátil svou Karvinou do zápasu.
„Jako trenér jsem tohle ještě nezažil, že bych poslal hráče na hřiště a ten dal za pár vteřin gól,“ usmál se kouč Josef Muchal. „Ale...,“ pokračoval, „... jako hráč ano,“ roztáhl pusu od ucha k uchu víc.
Tak pojďme do historie.
Tescoma (ano, tehdy ještě žádný Fastav) Zlín hraje doma s Brnem. Je 10. listopad 2011. Stav 1:1, to se domácím trenérům Vlastimilu Marečkovi a Jiřímu Bartlovi nelíbí, tak svlékají svého zkušeného 35letého záložníka Josefa Muchu.
Je 66. minuta, dolů jde Vlastimil Vidlička, začátečník, který ligu kope třetí sezonu... A uběhne sotva deset vteřin, a Mucha má ruce nahoře. 2:1, Zlín vyhrává.
„Vlasta Mareček s Jirkou Bartlem mě tam poslali, abych rozhodl, a to se povedlo,“ vybavuje si Mucha skoro šestnáct let starou událost.
A Wágner mu ji v pátek večer na Slavii trochu připomněl, byť to tentokrát nestačilo ani na jeden bod.
