Jarní úprk za záchranou? Nic takového se zatím v podání pražské Dukly neděje. Mužstvo kouče Romana Skuhravého vyhrálo jediné z dosavadních osmi utkání a zůstává přilepené na posledním místě FORTUNA:LIGY. V sobotu nestačilo ani na ligového lídra, Slavii na Julisce podlehlo vysoko 1:5. Čtyřiačtyřicetiletý trenér přesto hledal pozitiva. „V kontextu výsledku je to zvláštní vyjádření, ale my jsme odehráli dobrou partii,“ podotkl Skuhravý.
V čem byl největší rozdíl?
„Z pohledu výsledku jednoznačně v kvalitě ve finální fázi. Slavia potrestala jakoukoliv naší chybu, v tom je její obrovská síla. Začátek přitom byl z naší strany zajímavý, měli jsme sebevědomí v kombinaci. Zlomová byla první branka, následující smršť pak hodně krutá. Ale i přes prohru 1:5 vlastně nemám hráčům moc co vytknout. Kromě taktických věcí v defenzivě, které jsou samozřejmě rozhodující.“
Herně jste ovšem zase tolik nezaostávali.
„Měli jsme dvě možnosti. Buď čekat na smrt, nebo to Slavii znepříjemnit. Pokusili jsme se o to druhé, hráči se za výkon stydět nemusí. V zápase se Slavií se zachraňovat nebudeme. Věřím, že nás to může posunout dál. Výkony některých hráčů byly hodně zajímavé. Jsem spokojený, jak jsme se prezentovali.“
Platí to třeba o Doumbiovi? I když jeho dobrá hra možná trochu zaniká ve výsledcích.
„Jsem přesvědčený, že nezaniká. Dumbyho zabrzdilo zranění, čtyři měsíce měl problém se zády. Ale to je kluk, kterému je úplně jedno, jestli hraje se Slavií, na písku, nebo jestli jsme poslední. Prostě hraje fotbal. Je jeden z těch, kteří věří způsobu, na kterém makáme. A to je jeden z cílů Dukly. My se Slavií přece nemůžeme srovnávat, čímž neomlouvám to, že jsme dostali pět gólů.“
Je výsledek krutý?
„Není. Připravovali jsme se na křižné balony Slavie, chtěli jsme tlačit v těžišti hry a na slabé straně mít nabrané hráče. To se při prvním gólu nestalo. Vzápětí přišlo podklouznutí a technická chyba, kterou Slavia vyřešila. Myslím, že je krutá v tom smyslu, že jsme hráli dobrou partii. V kontextu výsledku je to zvláštní vyjádření, někdo možná řekne, že jsem naivní… Ale byly tam věci, na kterých makáme. Až začneme proměňovat příležitosti, budeme lepší. To je cíl, o který nám jde. A samozřejmě – furt se chceme zachránit.“
Potřetí za sebou jste dohrávali v deseti, může na to mít vliv i postavení týmu v tabulce? Jsou hráči frustrovaní?
„Jednoznačně. Jako hráč jsem o záchranu hrál, vím, že to není jednoduchá situace. U Holendy mě to mrzí. Teď odehrál dva výborné zápasy, bude nám chybět. Je to míra frustrace. Budeme to nějak řešit, na druhou stranu to dokážu pochopit. Škoda, že jde zrovna o takhle zkušeného hráče.“
Jak to o poločase za stavu 0:3 vypadalo v kabině? Co jste říkal hráčům?
„Probíhalo to stejně jako tahle tiskovka. Je to hrozně citlivý. Kdybych měl pocit, že musím řvát, že se na to hráči vykašlali, tak bych to udělal. Ale spíš jsme se bavili o tom, proč jsme góly dostali. Vstup do druhé půle byl zase zajímavý, jenže najednou se objevila obrovská kvalita Slavie. Zapomenutý hráč nám tam po fantastické střele do břevna prásknul čtvrtý gól, zas dostanete razítko. Můžete se na to vykašlat, ale mí hráči se na to nevykašlali a šli si za gólem… Je to o tom, jestli hráči budou dál věřit tomu, co děláme. Chápu, že pro zkušené hráče je to složité, ale nechci uhnout. Právě z toho pak totiž vypadávají Součkově, Doumbiové a Douděrové. Ale chceme se zachránit, máme na to. Seru na výsledek… To, co jsme předvedli se Slavií, mělo parametry. Možná jsem naivka.“






