Zažívá bláznivý rok. Bohemians v zimě nepustili Jana Vodháněla do Philadelphie a šikovný křídelník teď nemusí litovat: „klokany“ po povedeném jaru dělí tři zápasy od kvalifikace o Evropskou ligu. Dnešní zastávka v Mladé Boleslavi bude pro Vodháněla pikantní; ve městě škodovek se narodil, poprvé tam ochutnal ligu a… Po nocích dřel ve fabrice.
Na pravém předloktí má vytetovaný růženec coby atribut víry, býčí hlavu odkazující na jeho znamení zvěrokruhu a květ růže jako památku na nedávno zesnulou babičku. Všechny tři symboly se budou Janu Vodhánělovi hodit v další partii o Evropu, jeho Bohemians dnes večer načnou dvojzápas s Mladou Boleslaví. A doufají, že nebudou hrát jen tak.
„Bude to pro mě hodně speciální a emotivnější než jindy,“ poví Vodháněl. Nepřehání: v Boleslavi před třiadvaceti lety přišel na svět, vypracoval se v zajímavého fotbalistu a dostal školu života. „Byla to dobrá i bolavá zkušenost,“ vykládá s vděčností v hlase. „Nikdy na to nezapomenu.“
Když byl teenager, jeho rodiče měli trable s alkoholem. Aby se uživil, chodil na noční šichty do nářaďovny boleslavské automobilky. Ve dne fotbal, v noci továrna. „Leštil jsem plechy, lisoval rámy nebo páté dveře. Staral jsem se o plechy, pak to jelo na stříkání do lakovny,“ líčí. „Jsem vyučený nástrojář, o to jsem to měl lehčí. Věděl jsem, do čeho jdu, a jakž takž mě to i bavilo. Vydržel jsem skoro rok.“
Svůj příběh vypráví pod stříškou střídačky na skromné tréninkové základně Bohemians, ale nechybělo málo, aby takhle mluvil do diktafonů amerických reportérů. V zimě do Ďolíčku přiletěla nabídka od Philadelphie Union, jenže přes patnáct milionů korun bylo šéfům vršovického klubu málo. „Zůstaneš tady,“ nařídili Vodhánělovi.
„Já a Amerika? Tohle bylo nad všechny moje sny,“ žasne i s půlročním odstupem. „Kluby se nedohodly, ale to je život. Nelituju. Smutný jsem byl možná jen doma, jinak jsem to na sobě nedával znát. Dál jsem makal pro Bohemku a myslím, že jsem trenéra snad v ničem nezklamal. Jsem mladý, nějaká zajímavá nabídka z Česka nebo ciziny ještě může přijít.“
Po Luboši Kubíkovi, Bořku Dočkalovi a Zdeňku Ondráškovi mohl být čtvrtým Čechem v Major League Soccer, místo toho se před ním na konci zimy rýsovala zdánlivě chmurná budoucnost: „klokani“ šli do ligového jara z třináctého místa a měli hrát o záchranu.
Že jsou po báječné sérii osmi vítězství z devíti zápasů ve hře o Evropu? Vděčí za to i rozjetému Vodhánělovi a jeho životnímu roku, zatím je na pěti gólech a třech asistencích. „Je to moje první celá sezona v lize, nepřibrzdilo mě zranění ani výpadek formy. Je fajn, že konečně mám i čísla,“ těší ho.
Vylepší si bilanci proti Boleslavi? Pokud ano, vstupenka do předkol Evropské ligy bude pro Bohemians zase o něco blíž. „Daří se nám nad očekávání, ale není to jen o štěstí, i v hlavě jsme silnější než dřív. Zápasy, které bychom jindy prohráli nebo remizovali, teď vyhráváme,“ popisuje Vodháněl. „Boleslav přešla přes Budějovice, což se možná nečekalo, ale i my jsme na vlně a nebojíme se. Půjdeme krok po kroku a uvidíme, kam nás to dovede.“


