Kouč Karviné před premiérou málem zaspal. Gratulace přišla i od Galáska
Nervozita a těžké spaní před prvním ligovým zápasem? Ani náhodou. Trenér Tomáš Hejdušek (43), který dovedl tým MFK Karviná do elitní soutěže, v den zápasu se Zlínem málem zaspal společný oběd. Suverénní vítězství 4:1 pak věnoval svému tátovi, o něhož před měsícem přišel.
Za slzy se Tomáš Hejdušek nestyděl. Poprvé se mu do očí draly bezprostředně po duelu se Zlínem, a to z hrdosti nad odvedenou prací. Podruhé, když premiérové vítězství věnoval zesnulému tátovi.
Ligová premiéra pro vás tedy byla ještě emotivnější.
„Rozhodně, tatínek mě k fotbalu přivedl. Když jsem byl mladý, byl vedoucím týmu, pořád jsem ho měl po svém boku. A když bylo nejhůř, byl mi vždycky oporou. Proto jsem mu první utkání věnoval nahoru. Jen škoda, že u premiéry nebyl. Osobně jsem to prožíval hodně, slzy jsem neskrýval. První byly za kluky, jakou mi udělali radost. Druhé pro tátu.“
Co by vám řekl po vítězství se Zlínem?
„Asi by na mě byl pyšný. To mi říkal skoro pořád. Občas si samozřejmě neodpustil, co bych měl udělat jinak, ale většinou bylo vše v pozitivním duchu, byl mi oporou. Bral jsem si od něj vždycky to dobré. Tak to mám nastavené i s klukama. Zpětnou vazbu od táty jsem měl, tohle mi teď chybí. Snad mu nahoru udělám radost.“
Jaký byl váš premiérový ligový den?
„Sváteční, šíleně jsem se těšil. Měli jsme s klukama oběd, po něm ještě finální přípravu. Nemohl jsem se dočkat, až zápas začne, počítal jsem minuty. Až na hřišti předvedeme, co jsme napilovali, natrénovali.“
Servírovali jste na oběd tatarák jako František Straka, který Karvinou také dřív trénoval?
(usměje se). „V žádném případě. Kluci mají svá jídla, na která jsou zvyklí. Těstoviny, kuřecí maso, každý podle chuti. Někdo jí víc, někdo míň, někdo nejí maso vůbec. Je to individuální.“
Vy jste mohl jíst, nebo vás držela nervozita?
„Nervózní jsem nebyl. Dokonce se přiznám, že jsem na oběd málem přišel pozdě. Jsem medvěd, velký spáč. Před zápasem jsem šel spát kolem deváté a spal jsem dvanáct hodin. Oběd jsme měli v jedenáct, málem jsem zaspal. Tady nejlépe vidíte, že tlakem nebo stresem jsem netrpěl. Krásně jsem se naopak vyspal.“
Zdálo se vám něco?
„Víte, co je zvláštní? Nevím, jestli jsem nějaký divný, ale sny nemám už několik let. Jestli už jsem starší a nepamatuji si je? Nebo je fakt nemám? Snad teď s ligou nějaké noční můry nepřijdou.“ (usměje se)
O sestavě jste měli jasno, nebo jste nějaká místa řešili do poslední chvíle?
„Měli jsme de facto jasno. Jen jsme řešili, jestli nahoru dáme Luckyho (Ezeha), nebo Dolyho (Doležala). Jestli zkušenost, nebo mládí. Nakonec jsme dali mladšího kluka. Myslel jsem, že budeme pod tlakem a bude to třeba rozběhat. Že nebudeme mít tolik centrovaných míčů. Zpětně vím, že bychom i Dolyho od začátku uživili. Byl by platný.“
Martin Doležal přišel jako největší eso a posila. Bylo těžké ho nedat do základu?
„Ano, ale rozhodl i pohovor s ním. Bavili jsme se, že to je padesát na padesát. Podle průběhu máme variantu A i B, nakonec jsme rozhodli, že od začátku půjde Lucky. I proto, že Doly ještě není kondičně v top formě, takže spíš půjde do unavenější obrany. A že třeba rozhodne ke konci.“
Co rozhodlo pro brankáře Lapeše, který v lize debutoval?
„Jako u všech kluků – aktuální forma. Já Kubu znám ještě z Baníku, nebál jsem se ani toho, že nějakou chvíli nechytal. Ano, říkali mi, že nebyl nějakou dobu v bráně, to je pravda. Ale kluci přišli 15. června do přípravy a byli na stejné startovní čáře. Za měsíc si na tréninku i v kabině udělal takovou pozici, že to dopadlo takhle. Navíc se Cipís (Ciupa) lehce zranil, proto jsme se tak rozhodli.“
O utkání Karviné se Zlínem se mluvilo jako o bitvě „záchranářů“. Jak vám to zní?
„Byl bych špatný trenér, kdybych řekl, že to slyším rád. Klukům neustále říkám, že to je motivace, když nás do takové role pasují. Dokažme, že do takových vod nepatříme! Udělejme si renomé, ať nás soupeři i liga respektují. Ale musíme jít krok po kroku, kabina je tak nastavená.“
Po zápase se vám také usínalo dobře?
„Parádně! Chvílí jsem si to samozřejmě přemítal v hlavě, ale spalo se mi dobře.“
Po prvním kole je Karviná se Slováckem díky skóre na prvním místě. Jaký je to pohled?
(usmívá se) „Je to první kolo. Ale pravda, dostal jsem i zprávy, že kdyby teď zase přišel covid a liga se ukončila, tak hrajeme příští rok Ligu mistrů. V nadsázce, samozřejmě.“
Kolik vám přišlo gratulací?
„Asi padesát. Hned na hřišti mi gratuloval Petr Mašlej, šéftrenér naší mládeže, se kterým se známe ještě z Baníku. Volal i kamarád Martin Třasák ze Slavie, že se mu líbilo, jak jsme začali. A ozval se třeba i Tomáš Galásek, který nám drží palce před každým zápasem. Podle času jeho zprávy psal ještě před koncem zápasu. (usmívá se) Úžasný člověk.“
Prvoligovou licenci zatím nemáte, oficiálně je jako hlavní trenér v zápisu psaný asistent Lubomír Luhový. Čistě statisticky tak vítězství nemáte, to vám radost nekalí?
„To neřeším, nikdo mi pocity nevezme, je mi to jedno. Licenci si budu dělat. Navíc je třeba říct, že mám úžasný realizační tým. To je hodně důležité. Nemáme tým jenom na hřišti, ale i v realizáku. Úžasná parta. Takže je ve finále jedno, na koho je to psáno. Je to naše společná práce.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 70:26 | 76 |
| 2 |  | 30 | 62:23 | 72 |
| 3 |  | 30 | 67:33 | 62 |
| 4 |  | 30 | 48:39 | 45 |
| 5 |  | 30 | 50:46 | 44 |
| 6 |  | 30 | 39:40 | 41 |
| 7 |  | 30 | 46:46 | 40 |
| 8 |  | 30 | 40:45 | 37 |
| 9 |  | 30 | 32:38 | 37 |
| 10 |  | 30 | 31:40 | 36 |
| 11 |  | 30 | 29:40 | 35 |
| 12 |  | 30 | 35:45 | 30 |
| 13 |  | 30 | 29:42 | 28 |
| 14 |  | 30 | 30:52 | 25 |
| 15 |  | 30 | 36:61 | 25 |
| 16 |  | 30 | 34:62 | 24 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
