Ročník 2003: „Van Persieho“ gól, Juliš řádil, držák Stoppen a rozdílní beci

Oběma je jednadvacet, zažívají průlomovou sezonu v nejvyšší soutěži. Petr Juliš, ofenzivní univerzál Hradce Králové, byl navzdory odebranému gólu (trefa byla po chvíli označena jako vlastní Juraje Chvátala) nakonec šťastnější než vrstevník Jáchym Šíp. Olomoucký křídelník se trefil podruhé v řadě, navíc ve stylu Robina van Persieho hlavou z hranice šestnáctky, ale Sigma neslavila. Zasloužená prohra 1:3 ji ztěžuje pozici před odvetou.
Pojďme po momentech dvojice stejného ročníku 2003. Šíp ve 13. minutě nečekaně přeloboval brankáře Adama Zadražila, Malšovická aréna ztichla.
„To jsem fakt nečekal, geniální,“ pochválil Filip Zorvan ryšavého spoluhráče, jenž si dělá čím dál důležitější místo v užším hanáckém kádru.
Bohužel pro hosty, byl to z jejich strany jediný světlý moment duelu. Pak už totiž úřadoval Juliš a spol. Zatímco bratr Lukáš seděl vykartovaný na tribuně, Petr po rohu práskl do odraženého míče, otřel ránu o Chvátala a vyrovnal. Zraněnému parťákovi Ondřeji Šašinkovi poslal pozdravy.
„Nádherně se to ke mně vykulilo. Myslel jsem, že gól bude připsaný mně, ale nevadí,“ vtipkoval klučina, jenž nastoupil v základní sestavě poprvé od prosince.
Tenhle tah kouči Davidu Horejšovi, stejně jako agresivní presink, kvalitní organizace i výstavba, vyšel dokonale. Juliš byl cítit, mohl skórovat ještě dvakrát. Jenže jednou zakončil slabě jen do Stoppena (mimochodem dalšího člena ročníku 2003), podruhé střelu otřel o mladého gólmana a tyč.
Šlapala celá útočná trojice, Olomouc nestíhala. „Pokud bude Julda hrávat takhle, bude hrávat častěji,“ usmál se Horejš. „Vypadal velice dobře, ale role žolíka pomohla i Čmeldovi. Jsem s nimi spokojen, stejně jako se všemi. Chtěli jsme být pořád aktivní a mít zápas pod kontrolou.“

Hradec je momentálně rozjetý, před odvetou drží trumfy, mentální rozpoložení i herní formu v ruce.
To se nedá říct o Sigmě, přesněji o jejím áčku, neboť rezervní tým o patro níže neskutečně válí. Přišla navíc o Jana Vodháněla. Záložník předvedl jednu parádní akci a pak odkulhal.
„Nedokážu si vysvětlit ty chyby v přechodové fázi...“ kroutil smutně hlavou trenér Jiří Saňák nad dvěma situacemi, do kterých se nachomýtnul Denis Ventúra. „Ke konci prvního poločasu, který rozhodl, jsme se navíc sami uvařili v rozehrávce. Ustoupili jsme od plánu. Ale nic nebalíme,“ slíbil.
Mimochodem, Juliš, Šíp a Stoppen nebyli všemi fotbalisty z ročníku 2003, kteří do utkání nastoupili. Připočtěme ještě dva obránce. Karla Spáčila na domácí straně a Filipa Uriču u hostů.
Zatímco prvně jmenovaný stoper si udržel výkonnostní standard směrem dozadu i dopředu, levý bek Uriča se zápasem protrápil. Souboje proti ex-reprezentantovi Pilařovi a dalším byly pro něj vysokou školou fotbalu.
„Je to tak. Mám Uriho strašně moc rád, jsou to pro něj cenné zkušenosti. Odvádí velké množství práci, má potenciál. Ale dneska viděl opravdovou sílu. Minule to měl zase Fanda Matys s Kuchtou. Je to pro ně složitá úloha, budou na to asi hodně dlouho myslet, ale budou silnější,“ uzavřel Saňák.