Křetínský: Věděl jsem, že v Rosickém to je. Krejčí nejvíc ovlivnil klub
Je majitelem fotbalové Sparty. Klubu, který v uplynulé ligové sezoně oslavil double. „Šlo o čistou radost,“ řekl Daniel Křetínský v klubovém rozhovoru. V něm promluvil o pozici sportovního ředitele Tomáše Rosického, důvodech krachu Andrea Strammacioniho, penězích nebo přemýšlení na přestupovém trhu. Deník Sport vybral osm zajímavých témat.
O Rosického možné rezignaci v létě 2022
„Absolutně jsem věděl, že by šlo o úplný nesmysl pro Spartu i pro něj. Byl jsem naprosto přesvědčený, že nám zásadně pomůže. Tlak na něj byl z mého pohledu nelegitimní, šlo o mé rozhodnutí. Věděl jsem, že přijímáme někoho, kdo na pozici sportovního ředitele nemá zkušenosti. Tomáš rozumí fotbalu a současně je opravdu velmi inteligentní, vidí věci mimořádně komplexně a má schopnost způsob komunikace přizpůsobovat své roli. S naprostou jistotou jsem věděl, že to v něm je. Problém, který vždycky hrozí, je, že trenér nebude v plné míře respektovat sportovního ředitele. Šlo o to, aby Tomáš byl schopen se dostatečně prosadit vůči trenérovi a ve chvíli, kdy řekne, že je přesvědčen, že něco nefunguje správně, aby to dokázal přijmout. Šlo o to, jak rychle najdeme model, kdy se nám jeho schopnost podaří efektivně uplatnit v klubu.“
O přestupové politice
„Můžeme si dovolit platit za přestupy více i díky tomu, že umíme mnohem lépe prodávat. Tím umíme splnit pravidla Financial Fair Play. Nahlas říkám, že kdyby neexistovala, jsme připraveni investovat víc. Pro nás není brzdou neochota, ale dodržování pravidel. Současně tvrdím, že má smysl investovat ve chvíli, kdy známe recept toho, co děláme. V opačném případě to jsou vyhozené peníze. Potřebovali jsme vědět, že máme rozumně vybudovaný systém a prostředí a investice skutečně dávají smysl. Další věc je, že když chcete udělat velký transfer, nesmíte zničit prostředí v kabině a udržet spravedlnost z hlediska odměňování. Naše top transfery jsou mezi dvěma a třemi miliony eur, v tom se držíme z těchto důvodů. Opačnou stranou jsou odchody. Přísahám, že kdyby Láďa Krejčí opravdu nechtěl, nepustím ho ani za dvacet milionů eur. Neudělal bych to.“
O Ladislavu Krejčím
„Láďa nejvíc ovlivnil klub, fanoušky a tým. Jeho celkový příspěvek v kombinaci výkonů na hřišti, vítězné mentality a jednoty klubu byl obrovský, že se to ani nezdá. Drobnými gesty vždycky podporoval jednotu klubu. On ztělesňuje hodnoty, které chceme prezentovat. Láďa je chlap, který má hodnotové přesvědčení a jde za ním. Bude za ně bojovat. Není ani slabý, ani oportunistický, ani taktický. Když si bude něco myslet, půjde do první linie. To je mi extrémně sympatické. Nechci snižovat přínos dalších hráčů, co dělá na hřišti Filip Panák, je naprosto úžasné, ale Láďa se vymyká příspěvkem i mimo hřiště.“
O kritice a vlivu fanoušků
„Když fanoušci křičeli vůči mně, vadilo mi to, ale neskonale míň, než pokud křičeli vůči trenérovi nebo jiným lidem z vedení. Negativita vůči mé osobě mně nevadila tolik ze dvou důvodů. Zaprvé jsem ji považoval za částečně zaslouženou a zadruhé jsem věděl, že mě to negativně neovlivní v rozhodování. Zato pro trenéra je to jako rakovina, protože tlaku se nedokáže zbavit, dolehne na něj a je vidět na jeho práci. Další věc je, že kritika slouží jako alibi hráčů. Pro trenéra je pak těžké přijít do kabiny a něco jim vykládat. Takže efekt a schopnost fanoušků rozložit klub a přispět ke špatným sportovním výsledkům je v případě Sparty opravdu velký. Naši fanoušci jsou poslední dvě sezony fantastičtí a mají na obou titulech jednoznačnou zásluhu. Bylo období, kdy nikdo v České republice neměl horší fanoušky. A teď jsme v období, kdy jsou o parník nejlepší.“
O fungování klubu
„Abychom měli sílu, jde o čtyři pilíře. Potřebujeme pevný klub, kvalitní sportovní vedení, kvalitní kádr a fanoušky. Ve chvíli, kdy je máme, získáme strašnou sílu a porazit nás bude strašně těžké. Pokud jde o sportovní vedení, věřím, že ho máme a udržíme. Nemůžeme se zase dostat do situace, kdy budeme závislí na jednom jméně. My prostě nemůžeme být závislí na Brianovi Priskem. Pokud by to nastalo, jde o chybu. I když vést Spartu je složitější úkol, než vést tým ve spodní polovině tabulky Premier League. Protože Sparta musí odemknout obranu soupeře, nejde hrát na brejky. Což je jiná úroveň komplexity. Být trenérem Sparty je extrémně náročná role a respekt každému, kdo ji zvládne. Teď je na Tomášovi, aby zajistil, že to dál bude fungovat. Pak je otázka hráčů, protože nahradit Láďu Krejčího není triviální úkol. Ale pokud budou držet další pilíře, věřím, že půjdeme přirozeně nahoru.“
O zisku double a oslavách
„Když jsme vyhráli první titul, cítil jsem ohromnou úlevu, ale současně prázdnotu. Byl to tak velký stres, že když jsme získali jistotu, chtěl jsem jenom spát. Letos po double jsem cítil opravdu čistou radost, protože šlo o něco navíc. Ale doufám, že nejlepší sezona bude ta příští. Dostali jsme výprask od Liverpoolu, takže máme kam jít. Pokud to srovnám se ziskem double ze sezony 2013/2014, dneska Sparta jako celek je silnější, i když nechci snižovat práci tehdejšího týmu. Úspěch jsem oslavil s klukama v Kozičce, myslím, že jsem měl asi patnáct panáků zelené. Po operaci ramene jsem tam docela poskakoval. Já myslím, že dobré (usmál se).“
O éře se Stramaccionim
„Pokazili jsme to. Úvaha přivést zahraničního kouče nebyla špatná, načasování mělo logiku, protože se hrálo o přímý postup do Ligy mistrů. Nebyli jsme připraveni jako klub, podcenili jsme dopad do kabiny. Ve snaze dosáhnout co největší kvality jsme přistoupili jako klub spolu s Andreou Stramaccionim k příliš hektické transferové politice. Bylo toho moc. Další věc je, že je vyloženě chytrý chlap a měl jsem pocit, že fotbalu dostatečně rozumí. Z hlediska hráčů se na něj strašně lišila zpětná vazba. Někdo řekl, že šlo o nejlepší tréninky, jiný, že příprava vlastně neexistovala. Když jsem se byl podívat na tréninku, měl jsem pocit, že to nebylo o nic horší, než jsem viděl v minulosti. Do jisté míry mě ale šokovalo to, že to na hřišti nevypadá aspoň o něco líp. Byl to opravdu neúspěch a propásnutá příležitost.“
O ztrátách a spoluvlastnících
„Nechci, aby to znělo arogantně, ale pokud situace vyžadovala v zásadě kvůli našim chybám významnou finanční injekci, kterou jsme si ale mohli dovolit, tak jsme ji byli povinni dát. My jsme se sami nominovali do role vlastníka Sparty a povinnosti pokračovat v její tradici. Zároveň je naprosto úžasné, jak mě vždycky podporovali akcionáři, které jsem měl vedle sebe. Když jsem mluvil s Patrikem Tkáčem v úvodní fázi osmdesáti procent ztrát, nikdy mi to nedal vyžrat. Pořád proděláváme peníze, ale nikdy se na mě za to křivě nepodíval. Nikdy jsem z jejich strany necítil na vlastní osobě tlak, jen ze strany historie a fanoušků Sparty a toho, co jí musím dodat.“
