Skautem Sparty? Csaplár reaguje a tvrdí: „Repre“ může vést Mickey Mouse, jestli...
Působil jako zjevení. Před rokem nonkonformní fotbalový expert Josef Csaplár otevřel kufr auta a vybalil si v provizorní místnosti vedle šatny třetiligové České Lípy svůj computerový arzenál coby sportovní ředitel a posléze na čas i trenér. Podivuhodné spojení však už skončilo. A předivo sociálních sítí napnula spekulace, že by se měl zapojit do skautingu pražské Sparty nebo pro ni dělat analytika. Co na to on sám? Jak vidí svou budoucnost a co říká na karamboly reprezentačního áčka i národního týmu do jednadvaceti let?
Málokdo to na první dobrou chápal. Dokonce ani mnozí přímí aktéři téhle události v samotném centru dění. Mistr ligy s Libercem (spolu s Ladislavem Škorpilem), kouč Slavie či reprezentace do 17 let – a v České Lípě, byť se pyšní názvem Arsenal?! Jaký to dává smysl? Stála za tím osobní linka na majitele klubu. A Csaplár si nevšímal pochybností, které jeho příchod vyvolal. Věren svému založení se dal do práce, včetně využití nejmodernější techniky. „Jestli mě prdnou do kabiny Realu nebo České Lípy, v mém přístupu, nasazení ani myšlení nebude rozdíl,“ pravil tehdy důrazně v obsáhlém rozhovoru pro web iSport. Hovořil v něm o tom, že ho k přijetí nabídky motivovala šance podílet se na budování klubu ve všech patrech.
Na severu Čech se potkal kromě jiných se svým bývalým hráčem Jiřím Štajnerem, jehož taky překvapil. „Štajny“ dělal asistenta tehdejšímu trenérovi Pavlu Hradiskému, jehož práci si pak Csaplár v průběhu sezony přibral, aby ji zkraje roku zase přenechal Radimu Nečasovi. Ten pomohl tým vytáhnout ze zóny sestupové smrti a přivedl ho na 9. místo. Zatímco bývalý reprezentant, který se předtím etabloval i v plážovém fotbale, u mužstva zůstal, Csaplár odešel.
Jen stručně se o důvodech zmínil šéf Arsenalu Petr Šimoník. „Do klubu přinesl novou metodiku způsobu trénování. Bylo to velice zajímavé. Od žáčků až po chlapy. Myslím si, že to všechny bavilo, to bylo jednoznačné plus,“ prohlásil – s tím, že Csaplárovi patří dík za to, že si přibral i vedení mužstva po Hradiském. „Samozřejmě má svůj pohled na fotbal. Na druhou stranu my máme zase jiný pohled úměrně tomu, co si můžeme dovolit a v jakém jsme stavu,“ naznačil zároveň, že se nemusely Csaplárovy vize a představa o tom, jak dělat fotbal, prolínat s prostředím amatérského fotbalu. V jedné věci pak byl konkrétnější: „Čekali jsme od něj příchod více vytipovaných posil. To se nepodařilo, byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsme se dohodli na ukončení smlouvy.“
Co na to druhá strana? Csaplár na přímý dotaz nechce o fotbalovém rozchodu hovořit. „Proti Lípě neřeknu vůbec nic. Hodnotím to jako zajímavý rok. Na jaře bylo mužstvo v ČFL třetí nebo čtvrté, béčko postoupilo do krajského přeboru, dorostenci i žáci se zachránili. A zadostiučinění je, že i když říkáte řadu nepříjemných věcí, vidíte, že je v klubu realizují,“ říká. „Naše cesty se pak normálně, po vzájemné dohodě rozešly, chtěly to tak obě strany,“ dodává. Na jeho místo klub angažoval bývalého rozhodčího Jaroslava Bílka – ten roli sportovního ředitele zastával i v Mladé Boleslavi, jako skaut také pracoval pro liberecký Slovan.
Pokud jde o Csaplára, začaly se v minulých dnech šířit spekulace, že by mohl mít jiné angažmá – a na úplně jiném levelu. Především na sociálních sítích se objevily dohady, že by mohl začít dokonce pracovat pro pražskou Spartu – jako analytik, nebo ve skautingu, kde by mělo dojít ke změnám. Očekává se, že Letnou opustí jeho šéf Jiří Rosický. „No comment. To je všechno, co se k tomu dá říct,“ reaguje Csaplár, jenž ve svém CV uvádí, že v minulosti pracoval i jako skaut pro anglický Everton nebo polské značky Legia Varšava a Wisla Krakov a vyvinul vlastní program na sledování hráčů. Podle informací iSport.cz nicméně jeho slova odpovídají reálné situaci: Sparta ho neoslovila a ani to není na pořadu dne.
Pokud by tomu bylo jinak, bylo by to hodně překvapivé, protože Csaplár se na adresu Letenských – stejně jako jiných klubů či reprezentace – v minulosti často netajil na české poměry neobvykle přímými a kritickými názory ohledně jejího celkového fungování či počínání na přestupovém trhu. I když, pozor před ním na ta slova… „Já jsem Spartu nikdy nekritizoval. Ani český fotbal. Kritika je negace a já nechci být negativní,“ namítá okamžitě. „Já jen dělám analýzu, jako je to běžné od expertů v zahraničí, v ligách, kde se chtějí zlepšovat. Na základě čísel a faktů. A potom nazývám věci pravým jménem, natvrdo, konkrétně, adresně,“ vysvětluje svůj náhled na věc.
Když Češi porazí Eskymáky...
Stejně to vidí, když mluví o českém reprezentačním fotbale, který utržil v poslední době (další) dva výrazné šrámy. Ať už jde o debakl 1:5 v Chorvatsku v kvalifikaci MS, nebo vystoupení na EURO hráčů do 21 let. Byť už se na tohle téma nechtěl coby oslovovaný expert vyjadřovat. „Už jsem toho řekl moc. A to, co jsem tvrdil před patnácti, deseti nebo dvanácti lety, je stále aktuální,“ tvrdí. „Překvapilo by mě, kdyby to bylo jinak,“ glosuje neúspěchy i celkový stav tuzemského fotbalu.
Stejně jako dřív trvá na tom, že nemá valného smyslu rozebírat pozici a dovednosti koučů reprezentace – jak ty předchozí, tak současné v čele s Ivanem Haškem. „Trenéři jsou v téhle problematice až na posledním místě. Pokud nezměníte základní pilíře a věci od kořenů, které jsou shnilé, tak jsou všechny debaty zbytečné. Nechte tam Mickey Mouse nebo Kačera Donalda, protože nemáte vůbec šanci. A kolem vás projede šinkanzen civilizované fotbalové Evropy. Dlouhodobě to není v pořádku,“ odkazuje na širší kontext.
Csaplár míří až k výchově mládeže (trnem v oku mu byl zvlášť systém regionálních akademií FAČR) a odtud pokračuje nahoru. „To, co vidím, je dobrovolné harakiri,“ míní. K čemu i to podle něho vede? „Přicházejí k nám cizinci páté, šesté kategorie, ale pokud celé prostředí nezměníme, budou pořád lepší než ti naši,“ je přesvědčen. Dlouhodobě při tom prosazuje zaměření na herní činnost jednotlivce, konstruktivní, kreativní, aktivní fotbal a hru s míčem.
Patok v broušeném skle
Jedním z oněch pilířů změny, o které mluví, je prý správná optika, která nebude zaměňována za útoky a kritiku. „Jako byla doba kamenná nebo železná, tak já říkám, že teď je doba obalová. Všichni jsme kamarádi, všichni to děláme dobře. Hlavně to musíme obalit, lakovat na růžovo a dávat tomu hezkou mašli,“ objasňuje zmíněný termín. „Pro mě je to alarm, svítí červený světlo. Měli bychom si říct: Je to špatně, takhle to dál nejde. To je, jako když nalijete patok do broušeného skla. Prostě to pořád bude patok,“ vytáhne z rukávu další přirovnání.
Pro ozdravení je podle Csaplára stěžejní, aby si ho vzali za své funkcionáři na všech úrovních asociace, majitelé klubů i sponzoři. „Pokud tahle skupina nezmění myšlení, všechny ostatní body jsou zbytečné,“ tvrdí. „Potom zase porazíme nějaké Eskymáky a budeme vyprávět, jak nám šla kombinace, jak se kdo prosadil ve vápně, že jsme jim nedali čuchnout a tak dál. Ale budou to Eskymáci,“ vrací se obloukem k reprezentaci.
Otázkou je, v jaké roli nyní bude ve fotbale sám působit. Byl se podívat do Portugalska, nyní zrovna je mezi svými počítači na chatě, dává si dohromady bolavé koleno. I nadále působí coby člen prezídia Spartaku Příbram a podílí se na směřování klubu i jeho mládeže. A dělá mu radost postup áčka do krajského přeboru i dalších týmů Spartaku na nižších úrovních. Včetně toho, že mladší žáci slavili double.
„Nejvíc by mě bavilo být sportovním ředitelem a zároveň dohlížet na tréninkový proces,“ vzhlíží k modelu, který poznal v „jiné“ Příbrami, tedy klubu bosse Jaroslava Starky. „Tak bych se asi cítil nejprospěšnější. Nebo jako technický ředitel. Úloha trenéra se hodně přeceňuje, nemá takový vliv. A já chci fotbalové prostředí kultivovat, pořád mám český fotbal na prvním místě.“
