Horváth poprvé vedl tým ve třetí lize: Po lajně běhal jako hráč

To bylo radosti. Trenér Pavel Horváth se objímá s Pavlem Fořtem po utkání na půdě Vltavínu. Pražané prohráli po penaltovém rozstřelu.
Pavel Horváth nebyl s premiérovým vystoupením jeho Domažlic v ČFL zrovna spokojený. I když jeho tým vyhrál na Vltavínu po penaltovém rozstřelu.
Trenér Pavel Horváth při premiéře Domažlic v ČFL řádil, každou chvíli vydal nějaký pokyn svým svěřencům, diskutoval i s rozhodčími.
Zaskočit soupeře, vymyslet nějakou kulišárnu. Pavel Horváth v roli trenéra Domažlic zápas na Vltavínu hodně prožíval.
Když Pavel Horváth burcoval své Domažlice, aby si ohlídaly konec první půle a nakonec stejně Vltavín vstřelil branku, byl legendární záložník hodně zklamaný. Nakonec ale Domažlice vyhrály po penaltovém rozstřelu
Pavel Horváth při své trenérské premiéře v ČFL nešetřil radami ani gesty. Jeho Domažlice vyhrály na půdě Vltavínu po penaltovém rozstřelu.
Pavel Horváth má za sebou trenérskou premiéru v ČFL. Jeho Domažlice vyhrály na Vltavínu po penaltovém rozstřelu.
8
Fotogalerie
rjm
Články
Začít diskusi (0)

Tolik toho na lajně možná nenaběhal, ani když hrál. Pavel Horváth v roli trenéra Domažlic nevydržel při premiéře sedět na lavičce. Každou chvíli byl na hraně území vymezeného pro trenéry, často ale suploval na lajně asistenta sudího, až tak ho zápas pohltil. „Samozřejmě, že tam byly emoce,“ usmíval se poté, co jeho tým vyhrál na půdě Loko Vltavín po penaltovém rozstřelu.

Dobře věděl, že by bylo fajn, kdyby jeho tým zabral. Domažlice totiž vypadly z pohárové soutěže hned v prvním kole v Karlových Varech, což se nečekalo.

Video placeholder
Horváth v roli trenéra • Dominik Bakeš (Sport)

„V poháru to byl z naší strany celkově špatný zápas, tady na Vltavínu máme bod navíc, snad jako odměnu za bojovnost,“ oddechl si. Do zápasu nastoupil v modrém triku i šortkách, stylově tak doplnil kombinaci domažlických „blues“.

Od první minuty utkání prožíval. Tu bezmocně máchl rukou při pokažené akci Domažlic, jindy ticho prořízla hláška směrem k sudím. „To si děláš srandu,“ počastoval po pár minutách arbitra. A o chvíli po přísně odpískaném trestném kopu přitvrdil. „To si děláš prdel,“ hulákal na sudího. Všechno bylo marné, verdikt pochopitelně nezměnil.

Většina pokynů ale pochopitelně letěla směrem k hráčům Domažlic. Ani tam mnohdy nepochodil a jen bezmocně rozhazoval rukama. „Teď se to láme, perte se,“ burcoval tým před pauzou, kdy jeho tým vedl 1:0, ale musel odolávat tlaku Vltavínu. Všechno bylo marné, domácí vyrovnali. „Byly chvíle, kdy jsem byl vytočenej a taky jsem v emocích rozbil tužku,“ popsal Horváth.

Po přestávce Pražané pokračovali v tlaku, stejně jako domažlický kouč v povzbuzování mužstva, kdy neúnavně piloval lajnu… Až při penaltovém rozstřelu si sedl na lavičku. „Tam už trenér nemůže nic ovlivnit,“ vysvětlil, proč se stáhl do stínu.

Nakonec byl ale spokojený. „Penalty jsou skvělá věc. Je to super. Když se lidi třeba nedočkají normálně gólu, tak tady mají jistotu,“ tvrdil, sotva si jeho tým připsal bonusový bod za úspěch v rozstřelu.

„Máme co zlepšovat, ale byly tam i chvíle, kdy jsem byl šťastnej. Prostě všechno, co jsem prožíval na hřišti jako hráč, jsem si užil i tady. Jen jsem byl za lajnou,“ dodal.

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů