Čtyři roky se motali v druhé lize, doba temna je minulostí. Hradec Králové před hrstkou vlastních fanoušků složil 2:1 Duklu, krásně zakulatil sérii výher v řadě na deset a mohl se vrhnout do postupových oslav. „Je to neuvěřitelný, mám husinu,“ hlásil v euforii kapitán Adam Vlkanova. Příští sezonu stráví klub v azylu kvůli výstavbě nového stadionu, zřejmě v Mladé Boleslavi. Jeden problém je však akutní a vyžaduje delikátní řešení. Navzdory splněnému zadání končí trenér Zdenko Frťala, klub musí najít nového vládce střídačky.
V roce 2010 se Východočeši také oddávali postupovým radostem, křepčili na polorozpadlém Všesportovním stadionu, shodou okolností porazili také Duklu. Vyhráli 1:0 gólem Romana Fischera, veselí sledoval na emoce skoupý trenér Václav Kotal. Rozdíl však byl v tom, že se nikam nechystal. Klub mohl v klidu dál spoléhat na jeho nespornou trenérskou erudici.
Teď? Zdenko Frťala ve FORTUNA:LIZE „votroky“ nepovede. Kvůli rodinným záležitostem se vrací domů, do Teplic. Jeho verdikt nemůže nic změnit. Vůbec nic!
„Nejsou peníze, ani lidé, kteří by změnili mé rozhodnutí. Pevně si za tím stojím, jsem přesvědčený, že dělám správnou věc,“ pevným hlasem prohlásil krátce po postupu.
„Bude nám chybět. Moc nám pomohl, hlavně po mentální stránce,“ smekl před Frťalou hradecký kapitán Adam Vlkanova.
Jako první přinesl nečekanou informaci ve středečním vydání deník Sport. Trenér si v tentýž den svolal osu týmu, starší hráče. Chtěl k nim promluvit, nemínil už dál mlžit, jelikož své rozhodnutí si promýšlel delší dobu. „Řekl nám to na rovinu, abychom věděli, jak se věci mají. Udělal dobře, všichni jsme ho chápali,“ pravil Vlkanova.
Frťala chtěl uklidnit emoce, netoužil vnášet do kabiny nervozitu, obzvlášť před utkáním s Duklou, které mohlo – a nakonec i bylo – postupové. „Oznámil jsem jim, že život nekončí a že bych byl rád, abychom každou vteřinou soutěž dotáhli,“ ozřejmil hlavní proud debaty.
Padesátiletý kouč byl v Hradci tři roky, během té doby měl za cíl dostat Východočechy do ligy. Dvakrát skončil čtvrtý, na třetí pokus byl úspěšný. Mužstvo pod ním fantasticky zvládlo jarní část sezony. Vítězství nad Duklou bylo desáté v kuse!
„Tohle v Hradci nepamatuji. Nikdy. Myslím, že se to snad ani nestalo. Strašně jsme chtěli postoupit. Už jsem to jednou zažil, v roce 2016, ale to jsem neměl v týmu takto důležitou roli. Teď ji mám. Vnímal jsem zodpovědnost. Je to neuvěřitelný, mám husinu,“ smál se Adam Vlkanova, který by měl v prvoligové sezoně vést mužstvo jako kapitán. „Chci, aby tomu tak bylo,“ přikývl.
Změnit to může jen vysoce lukrativní nabídka. V ročníku po něm bažil Baník, třímilionový pokus byl ale shozen ze stolu… Případný zájemce musí přitlačit mnohem víc.
Hradec už začal s hledáním nového kouče. Za zájem poděkoval Michal Bílek s tím, že čeká na váženější angažmá, s klubem už mluvil Miroslav Koubek, zájem existuje o Jaroslava Veselého, trenéra Chrudimi. Údajně ale na tomto řešení nepanuje shoda napříč vedením. Dále? Z logiky věci se nabízí Václav Kotal, některé zdroje Sportu se shodují i na Michalu Horňákovi.
Na vážnější diskuse dojde v nejbližších dnech, maximálně týdnech.
Pohled Radka Špryňara: Respekt pro Frťalu |
Velikost člověka ukazuje, jakým způsobem má srovnané životní hodnoty. A ještě mnohem víc, zda se podle nich opravdu chová. V případě Zdenka Frťaly nikdo nemůže mít pochyb o tom, jak se věci mají. Hradec dostal do ligy, přesto za sebou zamyká dveře a vrací klíče. Směřuje domů do Teplic, protože ví, že jej rodina fatálně potřebuje. Určitě mohl zůstat v Hradci, plánovat prvoligovou sezonu, hladit si ego, ale rozhodl se jinak. Vlastně dost nepochopitelně, protože už to udělal podruhé v trenérské kariéře, onehdy ve Varnsdorfu také skončil navzdory dokončenému postupu. Jenže u Frťaly – pro lidi, kteří ho dobře znají naopak dost pochopitelně – vyhrál v těžké situaci lidský přístup. Jeho rozhodnutí si zaslouží velký respekt. I proto, že v klubu se všemi jednal na rovinu. |