Senzačně zachránil Bohemians Praha v lize, pak se rozhádal s majitelem Jíchou – a zvedl kotvy. Nový přístav našel Luboš Urban v Jihlavě, kde do osmnácti let kopal do balonu na škváře. Nyní má svůj mateřský klub vrátit mezi elitu.
Už vás přebolel nečekaný odchod z Bohemians Praha?
„Mohl jsem pokračovat, čtyřikrát mi nabídli novou smlouvu. Jenže jsem se pořád hádal s jedním z majitelů. A bylo jasné, že on neodejde. Některé jeho kroky jsem nepochopil. Cítil jsem, že mě to angažmá dál neposouvá. Řekl jsem si, že tým zachráním a skončím. Teď jsem absolutně spokojený. Udělal jsem dobrý krok, i když jsem o soutěž níž.“
Dostal jste za úkol vrátit Jihlavu do nejvyšší soutěže?
„Takový cíl není vytyčený. Není to tak, že by mi někdo řekl: Musíš. Samozřejmě vím, na jakých příčkách skončila Jihlava v předchozích sezonách. Tím jsou ambice dané. Chceme rozehrát soutěž tak, abychom měli po podzimu aspoň sedmadvacet bodů. To by nám dalo naději usilovat o postup.“
Takže půjdete za postupem…
„Nejsem žádný Copperfield, ale nabízím tvrdou profesionální práci. A nasbíral jsem i nějaké zkušenosti. Je třeba tým trochu pročistit a doplnit. Je v něm řada průměrných fotbalistů. A s průměrnými fotbalisty nemůžeme hrát o postup. Radši budu mít užší, ale kvalitní kádr. Stačí mi osmnáct kvalitních hráčů. A ty zatím nemám. Nejsem spokojený. Hodně věcí je nedotažených. Dva až tři hráči musí přijít. Klidně i během sezony. Na to jsem zvyklý.“
Kdo je pro vás favoritem druhé ligy?
„Na prvním místě Žižkov. Viktorka sice pročistila kádr, ale měla v něm hrozně moc hráčů. Určitě bude hodně nahoře. V minulé sezoně jsem párkrát viděl Karvinou a vůbec nehrála špatně. Svou kvalitu má Dukla. Pak je tam Opava. Hradec Králové angažoval jako ředitele Luboše Kubíka a na místo trenéra Václava Kotala. Má to tam hlavu a patu. A málem bych zapomněl na Zlín. Tomu sice odešli nějací hráči, ale základní desítka je furt silná. Když si klub vyzkouší první ligu, je to na zkušenostech moc znát.“
Vy jste vyrostl na Vysočině, ale léta žijete v Praze. Kde jste doma?
„Doma jsem v Praze. Žiju tam už jednatřicet let. Z Jihlavy jsem odcházel v osmnácti letech na vysokou školu a hrát fotbal do Xaverova. Jezdil jsem sem pouze jako turista a za rodinou. Mám tu rodiče, bráchu. Postupně se mi vybavují věci z raného mládí. Kořeny mám na Vysočině.“
Bude váš táta chodit na domácí zápasy?
„Slíbil, že jo. Ale bude nervózní jako prase. Hlavně aby to s ním nešvihlo. Možná by bylo lepší, kdyby zůstal doma u online přenosu.“
