Loni měli pohárový osud Hanáci nalajnovaný lépe. Stačilo doma v semifinále porazit Liberec a finále by se hrálo na jejich Andrově stadionu. Jenže Sigma to nezvládla ani před rokem, ani nyní ve čtvrtfinále. Odchovanec David Houska (27), kterému za dva měsíce v Olomouci končí smlouva a rád by přijal novou výzvu, se tak s klubem úspěchem nerozloučí.
Je výsledek 0:3 reálným odrazem kvality obou mužstev, nebo ve vás hlodá pocit, že jste jim to před pauzou chybou velmi ulehčili?
„Když to vezmu postupně, tak začátek byl od nás takový, jaký jsme chtěli. Prvních pětadvacet minut bylo dobrých, pak se Slavia dostala malinko do hry a začala hrát svůj fotbal. I tak to však nebylo špatné. Bohužel jsme nedohráli poločas na 0:0, což samozřejmě zápas hodně ovlivnilo. Pak přišly dvě rychlé branky a už si Slavia v podstatě šla jen zahrát fotbal.“
Gólman Aleš Mandous je na tom prý psychicky tak špatně, že se mu nechtělo na tiskovku...
„Je zklamaný z chyby, ale to se stane. Celou sezonu nás drží svými výkony, nohama hraje výborně. Bohužel občas se brankářům, kteří hrají takhle moderně, něco podobného přihodí.“

Na druhou stranu – zase jste nevstřelili branku, což je váš druhý kámen úrazu, že?
„No určitě. Gólů dáváme málo, nadřeme se na každou šanci. Soupeř byl hodně silný, těžko jsme mohli předvídat, že si proti němu budeme vytvářet šanci za šancí. Je třeba proměnit i to málo, abyste mohl pomýšlet na úspěch, to se nám ale nepovedlo.“
Vy osobně jste asi o to víc zklamaný, že jste se chtěl se Sigmou po dlouhých letech loučit nějakým úspěchem...
„Jsem z toho hodně smutnej. Minulý rok nám finále proklouzlo mezi prsty, letos jsme sice měli těžký los, ale i tak jsme věřili, že můžeme jít dál. Bolí to hodně. Přitom jsme začali stejně dobře jako u nich v lednu. Velká škoda, že se nám nepovedla dohrát nějaká akce lépe, abychom se dostali do vedení.“
Kde hledat motivaci do zbytku sezony?
„Pořád nás čeká pět ligových zápasů, v každém je o co hrát. O body, o šanci se ukázat. S motivací problém nebude, je rozdíl, jestli skončíte sedmí, nebo devátí.“
Po utkání jste si povídal s Tomášem Holešem, stejně starým kamarádem a bývalým spoluhráčem z Poličky, se kterým jste během duelu sváděl souboje ve středu pole. Fajn setkání?
„Jo, je to vždycky hezké a příjemné, když se takhle potkáme a aspoň na chvíli něco probereme. S Tomášem jsme spolu v Poličce hráli pár let v mládeži, než odešel do Hradce. Je to kamarád.“
