Souboj přátel: Kouč Benátek opustil Trpišovského před vzestupem. Lituje?

Byli nerozlučnou dvojkou, dlouholetými kolegy. Proto, když los MOL Cupu přisoudil Slavii výjezd do Benátek nad Jizerou, žhavil Jindřich Trpišovský rychle telefon a volal svému bývalému parťákovi Tomáši Staňkovi. Po výhře 4:1 na hřišti třetiligového celku společně zavzpomínali na staré časy. „Samozřejmě, že člověka občas napadne, že by mohl být tam, kde jsou kluci,“ řekl Staněk, který se s Trpišovským rozloučil při angažmá ve Viktorii Žižkov.
Ve chvíli, kdy se zrovna Jindřich Trpišovský s někým nefotil či se nikomu nepodepisoval, trávil předzápasové dění v Benátkách nad Jizerou hovorem s trenérem domácích. S Tomášem Staňkem si rozhodně mají co říct, ačkoliv už spolu dlouhé roky nepracují.
„Jsem mu moc zavázaný a vděčný,“ předesílal slávistický kouč už po víkendovém zápase na Dukle.
Jejich cesty se rozešly a dá se říct, že hodně opačnými směry. Staňkova do nižších soutěží, Trpišovského ke špičce české kopané.
„Bavili jsme se spíš o Benátkách. Připravovali se na nás, Jindra se ptal na nějaké hráče. A chválil hřiště,“ usmíval se Staněk.
Kam až jejich společná historie sahá? Do devadesátých let, v krajském přeboru spolu hráli v Čechii Karlín, ale hráčské ambice brzy vyměnili za trenérské. Vzali spolu dorost a tak začala jejich zhruba deset let dlouhá spolupráce. „Pozice byly různé. Dělal jsem Jindrovi asistenta v dorostu, pak šel dělat šéftrenéra mládeže na Xaverov a vzal si mě s sebou, já si vzal mladší dorost, se kterým jsme postoupili až do ligy.“
Kolín, Sparta, Bohemians, Žižkov, mládežnické štace se kolegům, které od sebe dělí rok a půl, během let měnily. A jak je známo, Žižkov byl pro Trpišovského kariérním zlomem. Ačkoliv si do té doby přivydělával vedlejšáky a fotbal mu spíš bral, než dával, trpělivost ho odměnila. Dostal se postupně k trénování áčka, které ho posléze vystřelilo do ligy a zbytek příběhu už zná každý. Staněk z vlaku vystoupil těsně předtím, než zamířil ke hvězdám.
„Po půl roce ve Viktorce jsem skončil, už jsem úplně nechtěl na profi úrovni trénovat. Měl jsem svojí práci. Tehdy se naše cesty rozdělily. Jindra mě doporučil do Úval. Byly nějaké nabídky, ale už jsme se nepotkali. S klukama už mu to od Liberce funguje velice dobře. Nemyslím si, že by to bylo mé špatné rozhodnutí, existenčně netrpím,“ usmívá se Staněk. „Samozřejmě, že člověka občas napadne, že by mohl být tam, kde jsou kluci. Ale jsem spokojený na úrovni třetí ligy, mám firmu a nešlo by to skloubit.“
Benátky ho naplňují. Kouč v zápase století připravil mančaft plný hráčů, kteří si museli vzít dovolenou, perfektně, a s trochou nadsázky mohli ve druhém poločase oslavit výhru 1:0. Staněk ale přiznal, že některé opory šetřil na ligovou soutěž, třeba střelce Patrika Žitku, který v závěru z lavičky vycvičil Igoha Ogbua. „Ptal jsem se Jindry, jestli není Ogbu náhodou zraněný,“ smál se Staněk poté, co jeho rychlík v závěru snížil na 1:4.
Trpišovský je mu stále inspirací. Sám například neuhýbá z formace 4-1-4-1, na kterou realizační tým Slavie nedal dříve dopustit. „Jindra byl nadčasový. Už tehdy měl skvělé vidění fotbalu a viděl na hřišti něco, co dnes musí zkoumat experti na videu.“
V závěru utkání se vřele rozloučili a jejich cesty se opět na nějakou dobu rozdělily. Při jiné shodě náhod by nyní možná místo Milana Kerbra seděl na tiskové konferenci jako asistent Slavie Staněk, ale nevypadá to, že by ho to trápilo. „Jsem rád, že mohu pracovat a do toho dělat fotbal, zvlášť v takové atmosféře,“ uzavřel.
