Ač se to tak na první pohled nemusí jevit, je jedním z hlavních hrdinů fantastického postupu Slavie do čtvrtfinále Evropské ligy přes Sevillu. Brankář Ondřej Kolář v 85. minutě druhého poločasu odvetného utkání předvedl skvělý zákrok proti hlavičce Ben Yeddera, díky kterému zůstalo skóre 2:2, a duel šel do prodloužení. To, jak další kapitola pohádky dopadla je známo, Slavia vyhrála 4:3 a je mezi osmi nejlepšími týmy Evropské ligy. „Zákrok to byl hodně těžký. Jsem ale rád, že jsem klukům takto mohl pomoct a společně jsme to dotáhli do vítězného konce,“ těšilo po utkání slávistického gólmana.

Postoupili jste přes pětinásobné vítěze Evropské ligy. Jak vám to zní?
„Je to nádherné. Člověk kdyby to řekl před dvojzápasem, tak se mu nevěří. V Seville jsme si ale dokázali, že na tenhle tým máme a doma jsme to potvrdili. Samozřejmě je to štěstíčko, že jsme na konci dali gól, ale celý zápas jsme hráli dobře a v prodloužení jsme byli lepší tým. Oni odešli fyzicky a my to zvládli, za což jsem rád.“
Necítili jste se po třetím inkasovaném gólu odevzdaně?
„Myslím, že ne. Naopak to kluky semklo, hráli lépe, byly tam i nějaké šance. Šlapali jsme, kopali jsme tam dlouhé balony, měli jsme i výškovou převahu a soupeř s tím měl problémy. Nakonec z toho vyústil v závěru gól.“
Jak jste viděl situaci předcházející první brance Sevilly? Podcenil jste to tam nějak?
„Vůbec jsem to nepodcenil. Ale nečekal jsem, že to Ondra Kúdela pustí za sebe. Jak to pustil, tak jsem se rozeběhl a bylo to buď, anebo. Buď trefím míč, nebo soupeře. Bohužel jsem trefil soupeře. Sám rozhodčí nevěděl, jestli je to penalta, ale pak ji odpískal. Byla to škoda.“
Bavili jste se s Ondrou Kúdelou, proč míč pouště? Bylo to kvůli návyku, který má ze systému, kdy hrajete klasicky na dva vzadu?
„Jsme zvyklí takto míče pouštět. Kluci vědí, že já hraju hodně vysoko a míče za nimi sbírám. Tentokrát Ondra před sebou viděl svého hráče a za ním se objevil hráč, kterého měl Lukáš Masopust. On to pouštěl s vědomím, že tam už nikdo není. Bohužel byl a byla z toho penalta.“
Druhý gól jste dostal trochu z nenadání. Jak jste tu střelu viděl?
„Viděl jsem ji na poslední chvíli. Už jsem skákal do prázdna a doufal, ale on to trefil fantasticky. Podobné góly v české lize moc vidět nejsou, trefené to bylo neuvěřitelně. Samozřejmě to byl i smolný gól, protože soupeř vyrovnal na 2:2, ale klobouk dolů před kluky, jak jsme to pak zvládli.“

Těsně před koncem druhého poločasu jste vyškrábl skvělým zákrokem hlavičku Ben Yeddera.
„Byla to hodně nepřehledná situace. Viděl jsem, jak hráči dobíhají, tak jsem musel zároveň přemýšlet, kam tu hlavičku vyrazím, protože v tu chvíli byli přede mnou snad tři jejich hráči. Modlil jsem se, abych to vyrazil někam jinam, což se podařilo. Samozřejmě zákrok to byl hodně těžký. Terén tu není moc dobrý a bál jsem se, že to nějak sklouzne do branky. Jsem ale rád, že jsem klukům takto mohl pomoct a společně jsme to dotáhli do vítězného konce.“
Jaká byla bezprostředně po zápase euforie v šatně?
„Musím říct, že mě mrzí, že jsem u toho nebyl, protože jsem musel jít na doping. Vůbec nevím, co se tam dělo, ale muselo to být něco neuvěřitelného. Přeci jen takový zápas se nevyhrává každý den. Budeme na to vzpomínat dlouho.“
A jak jste si užíval momenty po gólu na 4:3?
„To bylo neuvěřitelné. Všichni jsme běželi k našemu kotli a bylo to nepopsatelné. To už se nám třeba nikdy nestane, porazit takto výborný tým, navíc gólem minutu před koncem prodloužení.“
Říkal jste si, že se Sevillou přeci nemůžete vypadnout? Protože od stavu 2:2 se nezdálo, že by vás nějak přehrávali?
„Vůbec ne. I v prodloužení ukázali svou sílu, kdy měli jednu šanci a byl z toho gól. Potom už jsem si říkal, že to bude hodně těžké zvrátit, protože Sevilla má obrovskou sílu, ale zalezla, my do ní bušili a odměnou byl gól na 3:3. V závěru pak přišel ten kouzelný moment, to bylo něco úžasného.“
Při penaltě jste dal na instinkt?
„S trenéry jsme probírali, kam kopou penalty. Tak nějak jsem doufal, že to tam půjde, ale musel jsem čekat do poslední chvíle. Napřed jsem jít nemohl, protože to jsou tak chytří hráči, že kdyby viděl pohyb, tak to pošle na druhou stranu. Proto jsem čekal do poslední chvíle, ale už jsem na to nedosáhl.“
Do čtvrtfinále postoupil Arsenal i Chelsea. Jsou to vysnění soupeři?
„Tak jak už minule říkal Vláďa Coufal, že by byl rád, kdybychom dostali někoho z Anglie, tak já samozřejmě také. Teď už je asi jedno, koho dostaneme, protože jsou tam všechno výborní soupeři. Sám ale doufám, že to bude Arsenal nebo Chelsea.“
Teď panuje euforie, ale myslíte si, že máte šanci uspět i proti takovým soupeřům, jako jsou právě Arsenal a Chelsea?
„Myslím, že Sevilla je dost podobný soupeř, takže věřím, že můžeme hrát s každým. Přehrávali jsme Sevillu, takže můžeme potrápit každého.“
