Bývalý parťák o Čechovi: Měl náskok v hlavě. Všude ukázal, že je TOP
Nerozlučná brankářská dvojka. Ideální parťáci. A dnes kamarádi. Až zítra Petr Čech nastoupí v Baku ve finále Evropské ligy v dresu Arsenalu proti Chelsea k poslednímu utkání profesionální kariéry, bude mu Martin Ticháček (37) držet doma palce. Právě po jeho boku česká hvězda v plzeňském dorostu odstartovala hvězdnou kariéru. „Bude to hodně pikantní záležitost. Doufám, že se s velkým fotbalem rozloučí jako skutečný král,“ říká současný trenér brankářů v prvním týmu Viktorie.
Dostal v Plzni profesionální smlouvu dřív než on, ale díru do světa jako jeho mladší spoluhráč neudělal. Přesto když má Martin Ticháček o Petru Čechovi promluvit, neřekne mu jinak než Péťa. Zapšklost z toho, že to jeho parťák z dorostu dotáhl ke světové kariéře, tu byste u něj hledali marně.
„Vzpomínám, jak jsme se hecovali, abychom byli lepší. Péťa byl tehdy dál v tom, že už si uměl vše po tréninku vyhodnotit. Měl oproti nám náskok v hlavě. Věděl, co chce a postupně krůček po krůčku se posouval výš. To spousta kluků z našeho týmu nemělo,“ vypráví Ticháček o společných letech v Plzni.
Když se řekne jméno Petr Čech – co se vám vybaví?
„Obrovský člověk. A teď to nemyslím zrovna výškově, ale především charakterově. Petr je skvělý kluk a vítězný typ. Už od mala uměl při jakémkoliv sportu strhnout partu, aby se vyhrálo. Vždycky chtěl vše dělat dokonale. Byl na sebe hodně přísný. To jsem na něm vždy obdivoval.“
Mr. Perfect už od mala?
„Ale neberte to tak, že by s Petrem nikdy nebyla sranda. To naopak. Myslím to spíš tak, že když jsme spolu byli v jedné šatně, tak jsme se navzájem hecovali, abychom byli lepší. Petr byl tehdy dál v tom, že už si vše uměl vyhodnotit po tréninku. Měl náskok v hlavě. Věděl, co chce a postupně krůček po krůčku se posouval výš. To spousta kluků z našeho týmu neměla. A proto je tak úspěšný.“
Jaké bylo společné děství?
„Začali jsme spolu v Plzni chytat ve starších žácích. Oba jsme byli sportovní typy, takže jsme v létě odložili rukavice a kopačky a stejně šli dál sportovat. Vzpomínám si na to, jak jsme chodili na tenis či hokejbal.“
Také jste v dorostu soupeřili o první profesionální smlouvu od Plzně. Vy jste ji dostal dřív, ale Petr ji nakonec podepsal v Blšanech…
„Viktorka dala přednost mně, protože jsem byl asi starší. Ale tehdy tu bylo
