Bičík o tažení Sparty: V Řecku nás řezali, na Laziu hrozili podříznutím
Byl důležitým členem tehdejšího týmu. V ročníku 2015/16 pomohl David Bičík svými výkony Spartě až do čtvrtfinále Evropské ligy. Zkušený brankář zazářil při demolici Lazia Řím či ruského Krasnodaru. „Byla to jedna z nejúspěšnějších sezon v mé kariéře,“ přiznala současná trojka Letenských pro klubový web.
Sparťanské tažení nemohlo v roce 2015 začínat nikde jinde než na řecké půdě. Proti Asterasu Tripolis však svěřenci Zdeňka Ščasného tvrdě narazili. „Nebyl to start, jaký jsme chtěli. Věděli jsme, že mají docela dobrý kádr, patřili k bohatším řeckým klubům. Trenér nás navíc upozorňoval, že to bude divočina a přesně tak to bylo,“ vzpomíná Bičík na úvodní duel základní skupiny v rozhovoru pro sparta.cz
Řecký celek se již ve druhé minutě ujal vedení. „Hrálo se na nekvalitní trávě, stadion byl špatný a od dvacáté minuty zápasu nás pak strašně řezal rozhodčí. Teď se nad tím usmíváme, ale tenkrát to byla obrovská křivda, hrajete o čest, body, o peníze pro klub,“ pamatuje brankář Pražanů na nelibou zkušenost s chorvatským sudím Strahonjou.
V utkání tehdy padlo deset žlutých karet a hned tři obdrželi Martin Frýdek, Marek Matějovský a Bořek Dočkal (mimo hřiště) za nesportovní chování v nastaveném čase. Rozpálilo je, že rozhodčí neuznal Spartě vítězný gól.
„Byli jsme mnohem lepší, ale rozhodčí nám to nedovolil využít. Tak jsme všichni byli naštvaní,“ tvrdí Bičík. Bod za remízu 1:1 nakonec obstaral po necelé hodině hry David Lafata a letenské tažení mohlo začít.
Sparta v konkurenci Schalke a APOELu obsadila konečné druhé místo a zajistila si účast v jarní fázi. Jako první se jí v únoru postavil ambiciózní Krasnodar. Ruský klub, který investoval do zahraničních posil.
„Chtěli jsme do Anglie nebo si zahrát proti evropské špičce. Místo toho jsme jeli nejdál, co šlo, letěli jsme do Ruska, zahrát si proti dvoumetrovým borcům, kteří na první pohled připomínali basketbalový tým," přiznává Bičík, že nadšení z losu v kabině zrovna nepanovalo.
Dočkal a spol. však nad ruským týmem dvakrát vyhráli a čekalo je další losování. V osmifinále se střetli s italským Laziem a právě na tento duel dodnes tehdejší členové kádru nejraději vzpomínají. Přitom přivítání ve "věčném městě" nebylo zrovna přátelské.
„Pamatuji si, jak nám jejich fanoušci před zápasem ukazovali, jak dostaneme bůra a podříznou nám krky,“ říká Bičík. Pak se však začalo hrát a Sparta dominovala. „Skončilo to tři nula pro nás a po zápase tifosi vyhrožovali vlastním hráčům, že je zbijí. Člověk nehraje fotbal proto, aby takovým lidem něco dokazoval, ale stejně nás potěšilo, jak jsme je zaskočili.“
Jelikož domácí zápas dopadl remízou, zajistili si sparťané účast ve čtvrtfinále. Tam na ně čekal španělský Villarreal, na kterém úspěšné tažení Evropou skončilo.
„Ve Španělsku jsem udělal ten šílený kiks, ale hráli jsme tam 1:2, nebyl to špatný výsledek. Jenže přišla zranění, karty a sesypalo se nám to jako domeček z karet. Doma už jsme museli mít na soupisce kluky z juniorky, už nebylo kde brát. Villareal byl tehdy druhý ve španělské lize, hrál fantasticky a zaslouženě přes nás postoupil,“ dodává smířlivě.
