Jak to celé začalo? Znal jste se třeba s někým z Liverpoolu, takže cesta k vašim hráčům byla snazší?
„Ne, vůbec. Začalo to celé na památném EURO 1996. Manchester United a Liverpool, každý zvlášť, chtěly Bergera a Poborského. Každý říkal: Chceme oba dva. Seděli jsme nad tím a přišlo nám nejrozumnější, že jeden dostane toho a druhý tamtoho. Že budeme všichni spokojení. Já jsem pak usoudil, že pro Patrika je lepší Liverpool.“

I proto, že klubu fandil?
„Ano, on tam hodně chtěl.“

A United ho chtěli taky hodně?
„Řekl bych, že zájem byl stejný jako od Liverpoolu.“

V Dortmundu měl za sebou jednu sezonu, ne špatnou. Co Dortmund přesvědčilo?
„Zřejmě potřebovali peníze. Brali ho za 1,8 milionu marek a dostali osm. To byly tehdy šílené peníze. Dortmund proto nedělal vůbec žádné problémy.“

Celé se to upeklo během turnaje?
„Tam to vypuklo, peklo a skoro dopeklo. Vždycky nás pozvali na jednání, já měl s sebou partnera, byl to známý agent Pini Zaháví. Jednali jsme s technickým ředitelem Liverpoolu, já řešil samozřejmě jenom hráče. Pak mezi sebou jednaly kluby a po turnaji celý přestup uzavřely.“

Jak těžké byly debaty ohledně výše smlouvy pro hráče?
„Dohodli jsme se úplně v pohodě. Co jsme chtěli, jsme dostali. Žádné problémy.“

Ostatní hráči věděli, že se jedná už během mistrovství Evropy?
„Moc ne. I když během tohoto turnaje se dělo opravdu hodně věcí. Přestupovali Berger, Šmicer, Poborský, Kouba, Suchopárek, Bejbl. A to jsou jenom moji hráči, do toho ještě třeba Pavel Nedvěd. A mimochodem, já byl na šampionátu zároveň manažerem reprezentace, musel jsem být zticha…“

Trenér Dušan Uhrin věděl, co se s jeho hráči děje?